Dne 26. června roku 1865 byl posvěcen (P. František Keprta – farář petrovický a rodák z Líšnice, + 27.5.1866) a položen základní kámen, a tím zahájena stavba kostela. Po 4 letech, 24. října 1869, byl kostel posvěcením (vikář P. Antonín Buchtel) uveden do užívání a současně s ním se začal používat i nový hřbitov. Do té doby pro Líšnici sloužil hřbitov v Žamberku. V červenci roku 1870 byly na kostelní věž zavěšeny 2 zvony – (větší s textem in honorem ss. nominis Jesu, Maria, Joseph a menší in honorem s. Joanis Nepom.), které však byly v roce 1916 zabaveny pro válečné účely. Dne 7. května 1922 byly na kostelní věž pořízeny 2 nové zvony (menší má jméno Ježíš Kristus a větší sv. Jan – světitel ThDr. Gustav Domabyl, kanovník z Hr. Králové). V roce 1934 malý zvon, tak zvaný “umíráček”. Oba velké zvony se na příkaz německých okupantů musely znovu odevzdat na válečné účely. Malý zvon tajně zakopal na hřbitově František Langr, čp. 197, kronikář obce. Po válce se jej nepodařilo nalézt, až byl náhodně objeven při úpravách hřbitova v roce 1973. Je znovu zavěšen na věži a slouží dosud.