Autor: Wieslaw Kalemba

Publikováno

Zemřel P. Jan Rybář SJ

Ve čtvrtek 14. ledna zemřel ve večerních hodinách P. Jan Rybář.

 
P. Jan Rybář SJ se narodil dne 16. července 1931 v Brně, v Bílovicích nad Svitavou pak prožil své dětství. V roce 1949 vstoupil do řádu Tovaryšstva Ježíšova. V roce 1950 byl internován, po propuštění v roce 1951 složil tajně po noviciátu v Brně sliby. V roce 1952 nastoupil na základní vojenskou službu k PTP. Po roce 1954 (po vojně) pracoval jako dělník ve strojírenství a stavebnictví. Přitom tajně studoval. V roce 1960 byl znovu zatčen. Ve vězení dokončil svá studia. V roce 1962 tajně přijal kněždké svěcení.
 
Při uvolnění v roce 1968 studoval na univerzitě v Innsbrucku. Po návratu a nastolení normalizačního procesu odešel v prosinci 1969 do farnosti Trutnov – Poříčí. Tam zůstal 17 let. V roce 1986 odešel do Janských Lázní. V roce 1990, po sametové revoluci ho přestala po 21 letech sledovat StB a získal farnost v Rychnově nad Kněžnou, kde působil až do roku 2004, kdy odešel do důchodu.
 
V poslední době  žil v Trutnově, psal články a přednášel široké veřejnosti. Vyšlo mu také několik knih. Předposlední kniha Deník venkovského faráře (rok vydání 2016) vyhrála v roce 2017 anketu Dobrá kniha, kterou každoročně vyhlašuje Katolický týdeník.
 
Za svůj význačný přínos v boji za obnovu svobody a demokracie byl oceněn medailí Václava Bendy, pamětní medailí hejtmana Královéhradeckého kraje a Stříbrnou pamětní medailí Senátu Parlamentu ČR.

Za: bihk.cz

Publikováno

Motu proprio Spiritus Domini: Služba lektora a akolyty rozšířena na ženy

Papež František změnil paragraf Kanonického práva, který doposud stanovoval možnost pověření službou lektora a akolyty pouze pro muže. Nové znění kodifikuje široce rozšířenou praxi a potvrzuje možnost trvalého pověření těmito službami pro ženy.
Formou dvou dokumentů nesoucích datum včerejšího svátku Křtu Páně (10. ledna), apoštolského listu Motu proprio „Spiritus Domini“, a vysvětlujícího doprovodného listu zaslaného prefektovi Kongregace pro nauku víry, kardinálu Ladariovi, stanovuje papež František, že služby lektorátu a akolytátu jsou napříště otevřeny ženám. Je zřejmé, že ženy předčítající od pulpitu Boží slovo během bohoslužeb nebo jinak sloužící při oltáři nejsou novinkou. V mnoha komunitách po celém světě jde o praxi schválenou místními biskupy. Do této chvíle k tomu však chyběl všeobecný předpis a dělo se tak na zásadě vyjímky z ustanovení sv. Pavla VI, který v roce 1972 sice zrušil takzvaná nižší svěcení (ostiář, lektor, exorcista, akolyta), avšak vyhradil služby lektora a akolyty pro muže, protože je podle tradičního pojetí považoval za předstupně kněžského svěcení. Papež František nyní v souladu s rozlišováním na posledních biskupských synodách rozhodl o oficiálním potvrzení této přítomnosti žen u oltáře.

Nové znění kánonu 230

Motu proprio „Spiritus Domini“ upravuje znění prvního paragrafu 230. kánonu Kodexu kanonického práva, který v nové podobě vypouští specifikaci o mužích a zní takto: „Laici, kteří mají vlohy požadované podle rouhodnutí biskupské konference, mohou být předepsaným liturgickým obřadem natrvalo pověřeni službou lektora a akolyty; toto udělení služeb jim však nedává právo na vydržování nebo odměnu od církve.“ Dokument vstupuje v platnost dnešním dnem, zveřejněním v Osservatore Romano.

Věroučný rozvoj a rozlišení charismat

„Některá shromáždění Biskupské synody poukázala na nezbytnost prohloubit toto téma  po věroučné stránce, aby lépe odpovídalo povaze uvedených charismat a požadavkům doby a zároveň nabídlo příslušnou podporu evangelizační úloze náležející církevnímu společenství,“ píše papež v Motu proprio. „Na základě těchto doporučení jsme dospěli v posledních letech k věroučnému rozvoji, který ozřejmil, že určité církví ustanovené služby mají základ ve sdílené situaci pokřtěného a v královském kněžství obdrženém ve svátosti křtu. Tyto služby jsou zásadně odlišné od svátostného kněžství, které se získává ve svátosti kněžského svěcení,“ čteme v papežském dokumentu.

Spoluzodpovědnost laiků

Motu proprio doprovází list adresovaný prefektovi Kongregace pro nauku víry, kardinálu Luisovi Ladariovi, v němž František vysvětluje teologické důvody této volby. Papež píše, že „v rámci obnovy vyznačené II. vatikánským koncilem, dnes pociťujeme se stále větší naléhavostí potřebu znovu objevit spoluzodpovědnost všech pokřtěných v církvi a zejména pak poslání laiků“. S odkazem na závěrečný dokument Synody pro Amazonii poukazuje na skutečnost, že „pro celou církev, v nejrůznějších situacích, je naléhavě potřebné, aby se podporovaly a udělovaly služby mužům a ženám… Církev pokřtěných mužů a žen je třeba upevňovat skrze podporu služebnosti a především vědomí důstojnosti získané křtem.“

Podíl na křestním kněžství

Papež František v listu konstatuje, že „jasnější rozlišení mezi kompetencemi služeb, které jsou dnes nazývány „nesvátostné či laické“, a „svátostnými službami“ dovoluje uvolnit vyhrazenost prvně jmenovaných pouze pro muže. Jestliže v případě svátostné služby církev „nemá pravomoc udělit kněžské svěcení ženám“ (srov. sv. Jan Pavel II., Apoštolský list Ordinatio sacerdotalis, 22. května 1994), v případě nesvátostných služeb je to možné a dnes se jeví překonání této vyhrazenosti jako příhodné.“ Papež vysvětluje, že „nabídnutí možnosti přistoupit ke službě akolytátu a lektorátu laikům obou pohlaví, na základě jejich podílu na křestním kněžství umocní, rovněž skrze liturgický akt (pověření), uznání cenného přínosu, který již dlouho velmi mnoho laiků, včetně žen, životu a poslání církve nabízí.“ A papežský list uzavírá, že „rozhodnutí udílet také ženám tyto úřady, zahrnující určitou trvalost, veřejné uznání a pověření ze strany biskupa, činí efektivnější účast všech v církvi na díle evangelizace .“  

Opatření předchází podrobná teologická reflexe těchto služeb. Pokoncilní teologie znovu objevila významnost lektorátu a akolytátu nejen ve vztahu ke svátosnému kněžství, ale také a především ve vztahu ke kněžství křestnímu. Tyto služby jsou součástí dynamismu vzájemné spolupráce mezi těmito dvěma druhy kněžství a stále více se v nich projevuje jejich v pravém slova smyslu „laická“ povaha, navazující na uskutečňování kněžství, které se týká všech pokrtěných jako takových.

Za: radiovaticana.cz

Publikováno

Tříkrálová sbírka letos bez koledníků

Tříkrálové sbírka 2021 je tu – ale letos bez koledníků, nezazvoní u vašich dveří. Přesto je poselstvím lásky a požehnání – přáním pokoje, štěstí, zdraví. Jednou ročně nám koledníci přinášejí zvěst, že nikdo není sám. V Źamberku vám během prvního týdne rozneseme Charitní  noviny se zajímavým čtením, aktualitami a informacemi. Požehnání vašim domovům K+M+B 2021 budete muset zvládnout sami, křídy si můžete rozebrat v kostele. 
Pokud se budete chtít připojit, můžete přispět na činnost Charity :
– dárcovskou SMS ve tvaru: DMS KOLEDA 30 (60 nebo 90) na číslo 87777 (cena jedné SMS je 30,60 a 90 Kč), trvalá podpora DMS TRV KOLEDA 30 (60 nebo 90) na číslo 87777
– sledováním Tříkrálového koncertu v neděli 10.ledna 2021 od 18 hodin na ĆT 1
– odesláním finančního daru na účet: 66008822/0800 u Ćeské spořitelny, VS: 77705036
Přispět můžete i přímo do pokladniček, které budou v kostele sv.Václava, v lékárně Laura, v Centru sociálních služeb (penzion), v papírnictví u fary a městské knihovně (pokud bude otevřeno).
      Děkujeme všem dárcům a v novém roce 2021 přejeme hodně štěstí, lásky a pevné zdraví. 
Publikováno

Ohlášení Velikonoc


Milovaní bratři a sestry, oznamujeme vám, že tak jako nám Boží milosrdenství dopřálo radovat se ze slavnosti Narození Páně, budeme se radovat také ze Vzkříšení našeho Spasitele.

Na den  17. února připadne letos Popeleční středa a začátek posvátné doby postní.
Dne 4. dubna budeme s radostí slavit Zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista,
dne 13. května bude slavnost jeho Nanebevstoupení,
dne 23. května slavnost Seslání Ducha Svatého,
dne 3. června slavnost Těla a krve Páně a
dne 28. listopadu první neděle adventní, očekávání příchodu našeho Pána Ježíše Krista.

Jemu buď čest a sláva na věky věků. Amen. 

Smysl ohlášení pohyblivých svátků

Publikováno

Pastýřský list biskupa Jana Vokála k Roku svátého Josefa

Bratři a sestry v Kristu,

Bůh, který nás přivádí do světa a povolává nás ke službě, nám zároveň poskytuje potřebnou pomoc, abychom svému úkolu dostáli. Vidíme to i u samotné Matky Boží, která je nám největší a nejbližší pomocnicí na cestě do nebe, ale i vrcholným příkladem následování svěřeného povolání. Pán jí přivádí na pomoc Josefa, zdánlivě obyčejného muže, který po celé Ježíšovo dětství a dospívání chrání, vede a podpírá Svatou rodinu, zaopatřuje ji modlitbou, svou láskou i prací. Pečuje o ni jako o rodinu Boží i vlastní, ne náhodou je Kristus ve všech čtyřech evangeliích nazýván synem Josefovým.

Počínající rok 2021 vyhlásil papež František právě Rokem svátého Josefa, a to při příležitosti 150. výročí jeho ustanovení Ochráncem všeobecné církve. V apoštolském listu Patris corde (Srdcem otce) Svatý otec rozebírá jednotlivé charakteristiky pěstouna Páně jako otce — je to otec milující, citlivý, poslušný, přívětivý, tvořivě odvážný, pracující, ale také otec ve stínu, který nestojí dítěti v cestě, ale včas mu umožní plně se rozvinout. Jak bylo řečeno, svátého Josefa opakovaně zmiňuje Písmo, ale nikdy nevystupuje do popředí, nemáme po něm žádné relikvie, nenašel se doposud ani jeho hrob. Jeho život je dokonalá služba a tiché sebedarování. Jeho dílo bylo naplněno tím, že nebylo vidět – má za následek, že je jeho Svěřenec připraven zahájit své působení, naplnit dílo spásy.

Papež František si vzal za jeden z úkolů svého pontifikátu více odkrývat bohatství Josefova požehnaného života. Po čtyřicet let se k němu denně modlí, zařadil jeho jméno do těch eucharistických kánonů, jejichž součástí dosud nebylo, a nyní vyhlašuje rok 2021 Josefovým rokem. Prosím proto všechny farnosti naší královéhradecké diecéze, společenství i rodiny, aby počínající rok skutečně svátému Josefovi zasvětily a s velkou úctou a v modlitbě k němu zaměřovaly svou pozornost. Zvlášť vhodnou modlitbou zde je radostný Růženec, v jehož pěti tajemstvích vždy rozjímáme i o pěstounovi Páně.

Posledních desetiletích se často hovoří o krizi rodiny, mužství a otcovství. S ní souvisí i krize duchovních povolání. Společnost, jejíž tradiční uspořádání i naší vinou mizí, dokonce tápe v tom, jak těmto pojmům rozumět. Je správným mužem a otcem někdo, kdo je rozhodný, dominantní a hrubý, anebo naopak jemný, citlivý, nenápadný a zbožný? Rok svátého Josefa nám budiž připomenutím, že odpověď i příklad máme před očima. Svatý Josef je mužem spravedlivým, tedy svátým, a otcem správného načasování — svou rodinu chrání, zabezpečuje ji, stejně jako včas ustoupí do pozadí. Hluboká zbožnost, jemnost, citlivost, láska a oběť u něho nejsou v opozici k rozhodnosti, důslednosti a pevnosti. Kritériem pro jeho rozhodování je v každé situaci jeho povolání, úkol, který od Boha pokorně a vděčně přijímá, který zná, chápe a kterému se nevzpouzí, naopak se ho ujímá s nadšením. Jeho úkolem je vychovat a ochránit Dítě, které mu Bůh svěřil, a stát po boku své ženy, Panny Marie. Cílem svátého Josefa není dokazovat si svou mužnost, vypadat dobře, pronášet líbivé řeči, zapsat se do knih, vydobýt si slávu. Jeho jedinou metou je žít v souladu s Boží vůlí a sloužit, ochránit a zabezpečit svou ženu a vychovat dítě, poskytnout rodině zázemí nejen hmotné, ale i citové, hodnotové, morální a duchovní. Činí tak, přestože to nemá lehké, rodina je od počátku vystavena pronásledování, zažívá tvrdé vyhnanství do země nepřátelské jejich náboženství, zažívá strach, hlad i bídu. Svůj úkol však svátý Josef naplní natolik, že jej samotné Písmo označí za Ježíšova otce. Genetickým otcem mu nebyl, ale otcem se mu stával a stal, neboť právě k takovému úkolu byl Pánem povolán a toto povoláni vždy věrně následoval. Stal se tak všem generacím celého světa vzorem muže, manžela, otce i světce. Je symbolem lásky k Bohu i lidem, symbolem zbožnosti, pokory a čistoty.

Prožijme proto počínající rok 2021 se svátým Josefem, vzývejme u jeho posvěcené sochy či obrazu jeho ochranu pro své rodiny. Svěřujme do jeho péče naše duchovní, Svatého otce, biskupy, kněze, řeholníky a řeholnice. Kéž se Josefův příklad stane zrcadlem našich povolání, otcovských, mateřských i jiných. Kéž nám vyprosí nová a svátá duchovní povolání. Kéž drží svou ochrannou ruku nad Církví, Ježíšovým tajemným Tělem, i nad dnešní neklidnou společností, zejména v době pandemie. Využijme také možnosti plnomocných odpustků, které jsou s rokem svátého Josefa z rozhodnuti papeže Františka spojeny a jejichž podmínky Vám sdělí Vaši duchovní správci, přičemž je mohou splnit i lidé, kteří z důvodu karantény, nemoci či stáří nemohou vycházet z domova. Podrobnosti najdete také na webových stránkách diecéze, kde je zveřejněn celý apoštolský list Svatého otce. V průběhu roku tam budou k dispozici také litanie a modlitby ke svátému Josefovi, stejně jako informace o četných aktivitách, které na celý rok chystají diecézni pastorační centra pro rodinu, mládež i seniory.

Všem Vám do roku 2021 ze srdce žehnám, vyprošuji Vám pevné zdraví, lidské i duchovní zrání a na mocnou přímluvu svátého Josefa a Panny Marie hojné nebeské milosti.

V Kristu Váš Mons. Jan Vokál

Dáno v Hradci Králové na slavnost Matky Boží, dne 1. ledna 2021
Publikováno

Irácký parlament prohlásil Vánoce za státní svátek

Od letošního roku bude slavnost Narození Páně v Iráku každoročně státním svátkem, rozhodl jednohlasně irácký parlament. O vstřícném gestu, které předznamenává březnovou návštěvu papeže Františka, informuje vatikánská agentura Fides. Irácká vláda již od roku 2008 několikrát prohlásila Vánoce za sváteční den, avšak tentokrát se jedná o definitivní vyhlášení státního svátku, které přivítal chaldejský patriarcha, kard. Louis Raphael Sako. Patriarcha Sako poté, co byl zpraven o jednohlasném postoji bagdádského parlamentu, adresoval děkovné poselství iráckému prezidentovi Barhamovi Salíhovi a předsedovi parlamentu, Mohammedovi Al-Halbousimu. Právě s těmito politickými představiteli totiž před necelými dvěma měsíci (19.10.) jednal o vyhlášení státního svátku. Prezident Salíh při této příležitosti vyzdvihl roli křesťanů při budoucí obnově země po několikaleté džihádistické okupaci Mosulu a poukázal na úsilí, vyvíjené politickými představiteli, směřující k návratu křesťanských uprchlíků do rodných krajů, počínaje Mosulem a Ninivskou planinou. Za: radiovaticana.cz

Publikováno

Stanovisko České biskupské konference k očkování proti covid-19

Česká biskupská konference (ČBK) vydává toto stanovisko v situaci pandemie nemoci covid-19, kdy se objevuje velké množství protichůdných tvrzení o očkování, z nichž některá jsou nepravdivá, překroucená nebo jsou součástí různých konspiračních teorií.

Vědci celého světa se v tomto roce spojili v nevídaném úsilí, aby vyvinuli pokud možno účinnou a bezpečnou vakcínu proti nemoci covid-19. Současně se však šíří pochybnosti o etice vývoje a výroby některých očkovacích látek, které jsou (domněle či skutečně) spojeny s použitím tkání pocházejících z potracených lidských plodů.

Toto znepokojení je oprávněné: „Lidský život je posvátný a nedotknutelný v kterémkoliv okamžiku své existence, tedy i v těch počátečních momentech, které předcházejí jeho narození,“ napsal svatý Jan Pavel II. v encyklice Evangelium vitae.1 Křesťanská tradice proto vždy odsuzovala (a stále odsuzuje) umělý potrat jako velké mravní zlo.2 Z tohoto důvodu také považuje využití buněk získaných při umělém potratu k lékařským účelům za nepřípustné.3

Očkovací látky proti covid-19 (i ostatním nemocem) lze vyrobit a testovat, aniž bychom nutně potřebovali materiál pocházející z lidských plodů. Na nich se na různých místech na světě usilovně pracuje. Současně ale bohužel platí, že většina vakcín, která bude u nás pravděpodobně během několika následujících měsíců dostupná, byla vyvinuta s pomocí eticky problematického materiálu.4

V Evropské unii se aktuálně (na konci prosince 2020) uvažuje o nasazení celkem sedmi vakcín proti covid-19.5

Některé výzkumné týmy a farmaceutické společnosti při vývoji vakcíny vůbec nepoužily buněčné kultury pocházející z potracených lidských plodů (CureVac), jiné je naopak při vývoji a/nebo výrobě očkovacích látek uplatnily (AstraZeneca, Janssen Pharmaceutica NV). V ostatních případech se na těchto buňkách jen testovala účinnost výsledné vakcíny a její způsob vývoje a výroby byl jinak morálně nezávadný (BioNtech-Pfizer, Moderna, NovaVax).6

Ne všechny vakcíny proti covid-19 jsou si tedy (z etického hlediska) rovny.

V této souvislosti je třeba připomenout zásadní vyjádření Papežské akademie pro život z let 2005 a 2017 a Kongregace pro nauku víry z roku 2008.7 Tyto dokumenty jasně rozlišují mezi morální zodpovědností vědců a producentů léčiv, kteří používají morálně problematický biologický materiál, a morální zodpovědností příjemců konkrétních vakcín. Pokud není k dispozici jiná vakcína a pokud existuje nebezpečí závažného ohrožení zdraví, je morálně přípustné dát se očkovat nebo očkovat jiné, a to i vakcínou vyvinutou s použitím buněk získaných morálně problematickým způsobem.8 Ke stejnému závěru dochází i nejnovější dokument Kongregace pro nauku víry z 21. prosince 2020, který dále upřesňuje, že se to týká i situace „v zemích, kde lékařům a pacientům nejsou eticky bezproblémové vakcíny k dispozici, nebo kde je jejich distribuce obtížnější kvůli speciálním podmínkám skladování a přepravy, nebo když jsou ve stejné zemi distribuovány různé typy vakcín, ale zdravotnické orgány neumožňují občanům vybrat si vakcínu k očkování“.9

Aby se předešlo veřejnému pohoršení, musí být jasné, že příjemce takové vakcíny nijak neschvaluje způsob, jak byla vyrobena, a podle svých možností též usiluje o to, aby byla v budoucnu dostupná morálně přijatelná alternativa.10

Každý člověk má povinnost pečovat o své zdraví, protože představuje vzácný Boží dar, jak o tom píše i Katechismus katolické církve v článku 2288. Prevence infekčních onemocnění je důležitou součástí ochrany života a zdraví, kdy nejde jen o nás, ale také o druhé lidi a o společné dobro.11

Co se týče obav o zdravotní bezpečnost vakcín, které pociťuje nemálo věřících rodičů, lékařů a jiných osob, je možné říci toto:12 Je jistě oprávněné žádat zodpovědné instituce a osoby o objasnění často kladených otázek, principů fungování vakcín i mechanismů kontroly jejich zdravotní neškodnosti. Současně je však třeba k alarmujícím zprávám na sociálních sítích a v jiných médiích přistupovat s kritickým úsudkem a ověřovat je u více nezávislých odborníků.13

Úkolem České biskupské konference není suplovat činnost vlády či Ministerstva zdravotnictví v této oblasti. Je však na místě rozptýlit největší obavy řady věřících a vnést do problematiky určité světlo.Proto chceme zopakovat: nechat se očkovat je morálně přípustné. Vakcinaci je třeba zvažovat nejen s ohledem na zdraví vlastní, ale i druhých lidí a na společné dobro. Při svém rozhodování tedy nemysleme jen na sebe, ale zvláště na nejzranitelnější spoluobčany, pro něž nakazit se nemocí covid-19 znamená být ohrožen nejen na zdraví, ale též na životě.

Na druhou stranu nelze nikoho diskriminovat kvůli rozhodnutí nenechat se očkovat. „Očkování obvykle není morální povinnost, a proto musí být dobrovolné.“14 V takovém případě však člověk musí zodpovědným způsobem udělat vše potřebné pro to, aby případně nenakazil druhé, zvláště ty, kteří ze zdravotních a jiných důvodů nemohou být očkováni.15

Svatý Pavel VI. při jedné příležitosti připomněl, že o žádné otázce týkající se člověka „nelze uvažovat jen v částečných perspektivách ať biologických [či] psychologických. […] Je nezbytné brát v úvahu celého člověka a celé poslání, k němuž je povolán, tedy […] též hlediska nadpřirozená a věčná“16.

My křesťané máme být pro celou společnost svědky naděje v moc Kristova vzkříšení. Zdraví i lidský život je jistě velkou hodnotou – ale tou nejvyšší je vykoupení a věčná spása člověka. Proto nezapomínejme na útěchu a posilu plynoucí z Eucharistie, milost svátosti smíření a pomazání nemocných a hojné Boží dary, které si můžeme vyprosit na přímluvu svatého Josefa během tohoto mimořádného roku. Buďme připraveni kterýkoli den potkat tváří v tvář toho, který je Cesta, Pravda a Život – a především největší láska našeho srdce.

Olomouc, 22. prosince 2020

Mons. Antonín Basler, biskup zodpovědný v ČBK za oblast bioetiky 


[1] Evangelium vitae, 61.
[2] Srov. tamtéž.
[3] Kongregace pro nauku víry, Instrukce Dignitas personae, 34-35.
[4] Při jejich vývoji či testování se používají tzv. fetální buněčné linie označované HEK 293 a PER.C6. Ty vznikly odebráním buněk z těla dvou plodů uměle potracených v roce 1972 a 1985. Tyto buňky se mohou množit donekonečna a slouží dodnes pro řadu vědeckých a lékařských účelů. Výroba očkovacích látek proti covid-19 tak nebyla spojena s provedením nových potratů. Vakcíny samotné také neobsahují žádné buňky plodu.
[5] Od společností: AstraZeneca, BioNtech-Pfizer, CureVac, Janssen Pharmaceutica NV, Moderna, NovaVax a Sanofi-GSK (vývoj této poslední vakcíny provázejí problémy a její zavedení se opozdí) (https://ec.europa.eu/ commission/presscorner/detail/en/ip_20_2305).
[6] Pro přehled viz https://lozierinstitute.org/update-covid-19-vaccine-candidates-and-abortion-derived-cell-lines/ (stav k 14. 12. 2020). U preparátu Sanofi-GSK potřebné informace zatím chybí.
[7] Papežská akademie pro život, Morální úvahy ohledně vakcín připravených z buněk získaných z potracených lidských plodů (5. 6. 2005) a Komentář k používání vakcín (31. 7. 2017); Kongregace pro nauku víry, Instrukce Dignitas personae (8. 9. 2008), 35. Český překlad těchto dokumentů je v Příloze.
[8] To samé platí například i pro vakcínu proti zarděnkám, kde neexistuje morálně bezproblémová náhrada.
[9] Kongregace pro nauku víry, Vysvětlující poznámka ohledně morálnosti používání některých vakcín proti covid-19 (21. 12. 2020), 2. Český překlad dokumentu je v Příloze.
[10] Srov. tamtéž, 3 a 4.
[11] Srov. tamtéž, 5.
[12] Výše zmiňovaný dokument správně poznamenává, že hodnocení bezpečnosti a účinnosti vakcín je „eticky relevantní a nezbytné“, ale že „je odpovědností vědců v biomedicíně a lékových agentur“ (tamtéž, úvodní část).
[13] Příkladem takové nepravdivé informace je domněnka, že vakcína proti covid-19 může u žen způsobovat neplodnost.
[14] Srov. tamtéž, 5.
[15] Srov. tamtéž.
[16] Humanae vitae, 7.

Soubory ke stažení:

Kongregace pro nauku víry (2008) Dignitas personae o vakcinaci (čl. 34-35)

Papežská akademie pro život (2005) Prohlášení o vakcínách

Kongregace pro nauku víry (2020) Vysvětlující poznámka k vakcínám proti COVID-19

Papežská akademie pro život et al. (2017) Vysvětlující poznámka k používání vakcín

Publikováno

Podmínky ke získání daru odpustků v Roce sv. Josefa

“Dar zvláštních odpustků” spojených s Rokem sv. Josefa oznamuje dekret Apoštolské penitenciárie. Dar plnomocných odpustků lze získat za obvyklých podmínek, mezi které patří svátostná zpověď, svaté přijímání a modlitba na úmysl Svatého otce. Věřící musejí odmítnout veškerou zálibu v hříchu a zúčastnit se akcí spojených s Rokem sv. Josefa při příležitostech určených Apoštolskou penitenciárií. 

Dekret připomíná, že sv. Josef byl mužem modlitby, který také dnes všechny zve k prohloubení vztahu s Otcem, dovolujícímu rozpoznat Jeho vůli v životě. Plnomocné odpustky může získat ten, kdo se nejméně na 30 minut zastaví v rozjímání nad modlitbou Otče náš nebo se zúčastní duchovních cvičení či jednodenního soustředění zahrnujícího meditaci nad postavou Mariina snoubence.

Sv. Josef byl spravedlivým mužem střežícím hluboké tajemství svého srdce. Pomáhá objevovat hodnotu ticha a poctivosti v plnění každodenních povinností. Také ti, kdo během tohoto roku po jeho příkladu vykonají skutek tělesného či duchovního milosrdenství, mohou získat plnomocné odpustky.

Nejdůležitějším rysem Josefova povolání byl úkol střežit Svatou rodinu z Nazareta. Aby všechny křesťanské rodiny pocítily pozvání vytvářet atmosféru jednoty, lásky a modlitby, je dar plnomocných odpustků rozšířen také na rodiny nebo snoubence, kteří se společně modlí růženec.

Papež Pius XII. zavedl 1. května 1955 svátek sv. Josefa Dělníka s poukazem na důstojnost práce a s úmyslem inspirovat sociální život a zákony, založené na rovném rozdělení práv a povinností. Plnomocné odpustky budou moci získat také ti, kdo svěří svou každodenní práci sv. Josefovi.

Sv. Josef je rovněž patronem lidí v nebezpečných situacích, trpících, donucených k útěku a osamocených. Apoštolská penitenciárie oznamuje možnost získat plnomocné odpustky také pro ty, kdo se pomodlí litanie ke sv. Josefu nebo jakoukoli jinou modlitbu ke sv. Josefu, podle vlastní liturgické tradice, na úmysl pronásledované církve a za posilu pro křesťany vystavené různým formám útlaku. Jako zvláště vhodné příležitosti získání plnomocných odpustků se zmiňují svátky ke cti sv. Josefa, tedy 19. března a 1. května, ale také svátek Svaté rodiny, Neděle sv. Josefa podle byzantské tradice, 19. den každého měsíce a každá středa, která je v latinské církvi tradičně zasvěcená sv. Josefu.

V současném kontextu sanitárního ohrožení je dar plnomocných odpustků rozšířen zejména na staré lidi, nemocné, umírající a ty, kteří nemohou vycházet z domova. Podmínkou v těchto případech je odmítnutí záliby v hříchu, úmysl dostát všem stanoveným podmínkám, jakmile to situace dovolí, a modlitba ke cti sv. Josefa spojená s obětí vlastního utrpení.

Za: radiovaticana.cz

Ke stažení:

Dekret u příležitosti jubilejního Roku ke cti sv. Josefa - odpustky

Patris corde - Apoštolský list

Publikováno

Missio

ADVENTNÍ MISIJNÍ KALENDÁŘ 2020

I v letošním roce máme pro Vás oblíbený Adventní misijní kalendář 2020, který provede děti adventní dobou od 29. listopadu do 24. prosince, kdy budeme slavit Narození Pána Ježíše.

Než děti doputují k vánočním svátkům, mohou plnit jednotlivé úkoly z kalendáře se svými rodiči, prarodiči, vedoucími Misijních klubek, katechety a učiteli. Jednotlivá zadání se mohou rozvádět a upravovat podle věku dítěte a aktuálních možností, které přináší současná situace. Neděle jsou označeny hvězdičkou – i my máme zářit pro ostatní jako hvězdy na nebi…

Dětem zapojeným v Papežském misijním díle dětí připomene kalendář i jejich závazky: každodenní modlitbu za děti v misiích a šetření Misijního bonbónku (finanční částky za týden v hodnotě jednoho bonbónku).

Kalendář namaloval náš výtvarník Tomáš Velzel.

Zde naleznete ke stažení barevnou a černobílou verzi kalendáře:

https://www.missio.cz/aktuality/adventni-misijni-kalendar-2020

Přejeme Vám radostný čas s Adventním misijním kalendářem!

JEDEN DÁREK NAVÍC PRO DĚTI V BANGLADÉŠI

Připravte Jeden dárek navíc a vzpomeňte o letošních Vánocích na ty, kteří to velmi potřebují.
Tentokrát podpoříme 428 chudých, osiřelých nebo opuštěných dětí v diecézi Rajshahi.Děti trpí podvýživou, špatným zdravím a nemají příležitost se vzdělávat. Rádi bychom jim uhradili výdaje na jídlo, léky, oblečení a školní pomůcky.
Doporučený příspěvek pro jedno dítě činí 890,- Kč, přispět však můžete libovolnou částkou. 
Své vánoční dárky, prosím, pošlete na účet číslo 72 540 444/2700, VS 240 nejpozději do 31. 12. 2020. Na Vaši žádost Vám vystavíme potvrzení o přijatém daru.
Za jakoukoliv pomoc ze srdce děkujeme!Plakát ke stažení zde: https://www.missio.cz/aktuality/jeden-darek-navic-pro-deti-v-bangladesi/

Mgr. Bronislava Halbrštátová

www.missio.cz

Publikováno

Prohlášení biskupů Čech, Moravy a Slezska

Drazí bratři a sestry,
všichni cítíme, jak silně pandemie koronaviru ovlivnila náš život. Mnozí z vás volají po větší aktivitě biskupů pro uvolnění bohoslužeb. S vládou jsme jednali mnohokrát a stížnost na neústavnost omezení bohoslužeb je i u Ústavního soudu. Podali ji senátoři. Vás jsme vyzvali k intenzivním modlitbám za ukončení pandemie, zvláště k modlitbám v rodinách a ke společné modlitbě růžence každý večer ve 20 hodin. Pohled na ty z vás, kteří onemocněli a prošli těžkou zkouškou, nebo na ty, kteří obětavě slouží nemocným nejen jako profesionálové, ale i dobrovolníci, nebo na ty, kteří se dostali do ekonomických těžkostí, či vzpomínka na ty, kteří zemřeli, nás vede k zintenzivnění modliteb, k nimž je dobré připojit i půst a almužnu. Nabídněme Bohu nejen svůj čas, ale i sami sebe, ochotu zřeknout se svých požadavků a hledat Boží vůli a třeba i osobně
pomáhat v první linii, zvláště ti, kteří jsou mladí a zdraví.

Brněnský biskup ve své diecézi vyhlásil na čtyři středy dobrovolný, vědomý a citelný půst za ukončení pandemie, k němuž je dobré přidat také almužnu na libovolný dobrý účel. To vše nadále ve spojení s modlitbou. Přidejme se k nim v celé naší zemi po první tři středy v prosinci – 2., 9. a 16. 12. Kéž nám mimořádný adventní půst pomůže otevřít srdce Bohu, kterým se necháme milovat, kterého budeme milovat a kterého necháme skrze sebe milovat lidi kolem nás. Nevíme, jak bude možné slavit Vánoce. Ukažme především svou ochotu přijmout Boha, který k nám o Vánocích přichází jako Zachránce v betlémském dítěti. Když k této Lásce skryté v malém Dítěti budeme volat, když se jí zasvětíme, když si doma vystavíme betlém, abychom se betlémskému Dítěti poklonili, zakusíme Boží ochranu na sobě i na svých blízkých. Klanějme se mu, projevujme úctu a vděčnost za sebe i jménem těch, kteří vděčnost neprojevují. Svěřme se jeho ochraně a věřme, že Bůh ukáže své slitování. Nebude se dívat na naše viny a nenechá nás samotné. On je Bůh věrný, i když my věrní nejsme. Betlémské Dítě, uctívané v našem národě taky jako Pražské Jezulátko, zve ke svornosti a lásce. Budeme-li ho milovat, naše láska změní nejen náš život, ale taky přemůže nenávist v mezilidských vztazích. Přichází naše chvíle, abychom se vrátili zpět ke své první Lásce, k Bohu. Už dnes vám přejí požehnané Vánoce a skutečnou radost z příchodu Spasitele i jeho darů
Vaši biskupové
Praha, 20. listopadu 2020

ZASVĚCENÍ DÍTĚTI JEŽÍŠ (Pro modlitbu u jesliček v rodině)

Ježíši, Božské dítě, věříme v tebe, doufáme v tebe, milujeme tě a klaníme se ti jako svému Králi. Svou moc a slávu jsi skryl do podoby malého dítěte. Mnoho národů světa tě takto uctívá. I my tě uctíváme ve tvém Dětství, jako našeho Pána, Spasitele a Boha, který všemu vládne a všechno tvoří nové. Věříme, že nás miluješ, proto chceme dnes začít nový život. Prosíme tě, smiluj se nad námi, odpusť nám naše hříchy a stvoř nám srdce čisté – srdce dítěte. Ty víš, že nejsme schopni bez tvé pomoci vykonat žádný dobrý skutek. Dej nám své požehnání, abychom byli schopni konat alespoň malé skutky lásky. Odevzdáváme se ti. Dívej se našima očima, usmívej se naším úsměvem, promlouvej našimi ústy, pracuj našima rukama. A kdybychom na tebe někdy zapomněli, připomeň se nám způsobem tobě vlastním – milosrdenstvím a něžnou láskou. Přijmi nás, malý Králi, do svého Nejsvětějšího Srdce jako své malé bratry a sestry a obejmi nás svou láskou. Amen.