Wieslaw Kalemba – 10. stránka – Děkanství Žamberk

8. 2. 20218. 2. 2021

Nové dekrety Kongregace pro bohoslužbu a svátosti

Kongregace pro bohoslužbu a svátosti dnes zveřejnila dva nové dekrety. První se týká zápisu nezávazných památek u tří učitelů církve do všeobecného římského kalendáře, druhý rozšiřuje červencovou liturgickou památku sv. Marty rovněž na její dva sourozence: Lazara a Marii.

Sv. Řehoř z Nareku, sv. Jan z Ávily a sv. Hildegarda z Bingen byli prohlášeni za učitele církve během posledních dvou pontifikátů. U prvně jmenovaného, Řehoře z Nareku, arménského mnicha a tvůrce duchovní literatury z 10. století, tak učinil papež František v roce 2015, zatímco španělského autora duchovních spisů Jana z Ávily a středověkou benediktinskou mystičku Hildegardu mezi učitele všeobecné církve započetl Benedikt XVI. při zahájení biskupské synody o nové evangelizaci (2012).

“Moudrost těchto mužů a žen se netýká pouze jich, protože jako učedníci božské Moudrosti se stali učiteli moudrosti pro celé církevní společenství. Z toho důvodu svatí učitelé a svaté učitelky církve figurují v římském kalendáři”, čteme v dekretu, který tak zdůvodňuje rozhodnutí papeže Františka o zavedení nezávazných liturgickým památek těchto světců: 27. února, sv. Řehoře z Nareku, opata a učitele církve; 10. května sv. Jana z Ávily, kněze a učitele církve; a konečně 17. září sv. Hildegardy z Bingen, panny a učitelky církve.

Od letošního roku se bude 29. července slavit liturgická památka sv. Marty, Marie a Lazara, sourozenců z Betánie, kterým papež věnoval řadu úvah nejenom při homiliích z Domu sv. Marty. Příslušný dekret zdůrazňuje důležité evangelní svědectví těchto tří sourozenců, kteří Ježíše přijali ve svém domě, hostili ho, naslouchali mu a uvěřili, že je vzkříšení a život. Dosud se ve všeobecném římském kalendáři připomínala pouze Marta, “kvůli tradiční nejistotě katolické církve ohledně totožnosti Marie, zaměňované s Magdalenou, hříšnicí, které Kristus odpustil hříchy a ukázal se jí po zmrtvýchvstání”. Novodobé studie a dnešní Římské martyrologium nicméně dosvědčují, že téhož dne se v některých zvláštních kalendářích uctívají rovněž Martiny sourozenci, Marie a Lazar.

Dekrety datované 25., resp. 26. ledna a podepsané prefektem zmíněné vatikánské kongregace, kard. Sarahem, a jejím sekretářem, arcibiskupem Rochem, doprovázejí nové liturgické texty v latině.

Za: radiovaticana.cz

30. 1. 20218. 2. 2021

Tříkrálová sbírka 2021

Letošní Tříkrálová sbírka proběhla jinak než v minulých letech. Nepotkávali jsme koledníky, ale přesto jsme se setkali s ochotou, vstřícností a zájmem pomoci Charitě. V Žamberku jsme do 6 pokladniček vybrali 29 436 Kč . Díky za pomoc a vaši štědrost. Pokud by chtěl někdo ještě přispět, je možné tak učinit do konce dubna na účet nebo do on-line kasičky. (66008822/0800 u České spořitelny, VS:77705036) Přeji v novém roce 2021 hodně štěstí, lásky a hlavně pevné zdraví. Lída Kladivová

Dlouhoňovice 2 pokladničky 5.417,- Kč

Helvíkovice 2 pokladničky 11.670,- Kč

Kameničná 1 pokladnička 3.563,- Kč

Líšnice 4 pokladničky 24.212,- Kč

Písečná 2 pokladničky 7.616,- Kč

Slatina n. Zdob. 1 pokladnička 10.237,- Kč

Žamberk 6 pokladniček 29.436,- Kč

Celkem pro Charitu : 18 pokladniček 92.151,- Kč

Všem štědrým dárcům upřímné Pán Bůh zaplať za Vaši štědrost!

(údaje čerpány z internetu – Oblastní Charita UO a Farní Charita RK – M.Marešová)

18. 1. 202118. 1. 2021

Nóta k neděli Božího slova

Papež František vyhlásil loni na konci září prostřednictvím apoštolského listu (formou motu proprio) “Aperuit illis” na třetí neděli v mezidobí (24. ledna 2021) neděli Božího slova. Cílem nóty podepsané prefektem a sekretářem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti je připomenout “některé teologické, liturgické a pastorační principy týkající se proklamace Božího slova při mši svaté”.

Papež František si přeje, abychom třetí neděli v liturgickém mezidobí slavili každý rok jako neděli Božího slova.¹Připomíná tak všem, duchovním pastýřům i věřícím, význam a hodnotu Písma svatého pro křesťanský život. Odkazuje rovněž na vztah mezi Božím slovem a liturgií: „Jako křesťané jsme jeden lid, který je na cestě dějinami, posilněný přítomností Pána, který je uprostřed nás, hovoří k nám a sytí nás. Bibli se nemáme věnovat jednou do roka, ale po celý rok. Pociťujeme totiž naléhavou nutnost důvěrného spojení s Písmem svatým i se Vzkříšeným, který nikdy nepřestává lámat chléb ve společenství věřících. Z tohoto důvodu musíme dosáhnout důvěrné znalosti Písma svatého, jinak zůstane naše srdce chladné a oči zavřené, protože jsme takoví, jací jsme, postiženi různými formami slepoty.“²

Tato neděle je proto vhodnou příležitostí k tomu, abychom se znovu začetli do některých církevních dokumentů³ a zvláště do Úvodu k mešnímu lekcionáři. Tyto dokumenty představují syntézu teologických a pastoračních principů pro hlásání Božího slova ve mši, ale platí také pro kterékoli jiné liturgické slavení (svátostí, svátostin, liturgie hodin).

1. Prostřednictvím biblických čtení, která se čtou při liturgii, Bůh mluví k svému lidu a Kristus hlásá radostnou zvěst;⁴ Kristus je středem a naplněním celého Písma, Starého i Nového zákona.⁵ Bohoslužba slova vrcholí čtením evangelia.⁶ Evangeliu se má prokazovat náležitá úcta,⁷ která se projevuje nejen v gestech a odpovědích, ale také vůči samotnému evangeliáři.⁸ Jedním z liturgických projevů, které jsou vhodné pro tuto neděli, by mohl být vstupní průvod s evangeliářem⁹ nebo jeho položení na oltář,¹⁰ pokud se vstupní průvod nekoná.

2. Uspořádání biblických čtení, které církev v lekcionáři nabízí, poskytuje poznání celého Božího slova.¹¹ Proto je třeba respektovat uvedená biblická čtení, nevynechávat je a nenahrazovat jinými texty. Má se číst z překladu schváleného k liturgickému užívání.¹² Hlásání textů z lekcionáře sjednocuje všechny věřící, kteří mu naslouchají. Porozumění struktuře a smyslu bohoslužby slova napomáhá shromážděným věřícím k tomu, aby přijali Boží slovo, které zachraňuje.¹³

3. Responsoriální žalm se má zpravidla zpívat – jako odpověď církve, která se modlí.¹⁴ Proto se má v každém společenství podporovat služba žalmisty.¹⁵

4. V homilii, která vychází z biblických čtení, se v průběhu liturgického roku vysvětlují pravdy víry a pravidla křesťanského života.¹⁶ „Pastýři mají v první řadě velkou odpovědnost za vysvětlování Písma svatého a za zprostředkování porozumění Písmu. Protože je knihou lidu, musí pociťovat všichni, kdo jsou povoláni ke službě Božímu slovu, naléhavou nutnost otevřít ve svém společenství přístup k Písmu svatému.“¹⁷ Biskupové, kněží a jáhni se musí cítit zavázáni vykonávat tuto povinnost se zvláštní obětavostí a musí používat prostředky, které jim k tomu církev nabízí.¹⁸

5. Zvláštní význam má ticho, které vede k meditaci a umožňuje, aby posluchači Boží slovo niterně přijali.¹⁹

6. Církev vždy věnovala zvláštní pozornost těm, kteří hlásají Boží slovo ve shromáždění: kněžím, jáhnům a lektorům. Tato služba vyžaduje zvláštní vnitřní i vnější přípravu, důvěrnou znalost hlásaného textu a nezbytný nácvik způsobu hlásání, aby se tak předešlo jakékoli improvizaci.²⁰ Je také možné zařadit před čteními krátké a výstižné úvody.²¹

7. Kvůli významu Božího slova nás církev vyzývá, abychom se starali o ambon, z něhož se předčítá.²² Ambon není jen částí mobiliáře, ale místem, které odpovídá důstojnosti Božího slova a souvisí s oltářem. Hovoříme přece o stole Božího slova a Kristova těla, a to jak ve vztahu k ambonu, tak zejména ve vztahu k oltáři.²³ Ambon je místo vyhrazené čtením, responsoriálnímu žalmu a velikonočnímu chvalozpěvu. Mohou se však z něho konat homilie a přednášet přímluvy. Není vhodné, aby se z něho četly komentáře, ohlášky nebo se používal pro řízení zpěvu.²⁴

8. Knihy, které obsahují úryvky Písma svatého, probouzejí v těch, kteří mu naslouchají, úctu k tajemství Boha, který mluví k svému lidu.²⁵ Z tohoto důvodu mají být z hodnotného materiálu a udržovány v dobrém stavu. Není vhodné, když se liturgické knihy nahrazují letáky, fotokopiemi a jinými pomůckami.²⁶

9. Ve dnech před nedělí Božího slova nebo po ní se mají podporovat vzdělávací programy, aby se tak upozornilo na hodnotu Písma svatého při liturgickém slavení. Může to být příležitost k lepšímu poznání způsobu, jakým církev čte Písmo svaté (průběžně, polosouvisle a typologicky), jaká jsou kritéria pro rozdělení biblických knih v mezidobí a liturgických dobách, jaká je struktura nedělních a feriálních cyklů mešních čtení.²⁷

10. Neděle Božího slova je také vhodnou příležitostí k prohloubení vztahu mezi Písmem svatým a denní modlitbou církve (modlitba žalmů, kantik a biblických čtení). Je třeba podpořit společné slavení ranních a večerních chval.²⁸

Mezi mnoha svatými, kteří jsou svědky evangelia Ježíše Krista, může být příkladem svatý Jeroným – kvůli své velké lásce k Božímu slovu. Jak papež František nedávno připomněl, Jeroným byl „neúnavný učenec, překladatel, exegeta, hluboký znalec a vášnivý šiřitel Písma svatého […]. V Písmu svatém, kterému naslouchal, nalezl Jeroným sám sebe, tvář Boží i tvář bratrů a sester – a prohloubil svou lásku k životu ve společenství.“²⁹

Tato nóta má přispět k tomu, abychom si ve světle neděle Božího slova znovu uvědomili, jak důležité je Boží slovo pro nás věřící a pro náš život – počínaje jeho hlásáním při liturgii, která nás vede k živému a stálému dialogu s Bohem. „Boží slovo slyšené a slavené, zejména v eucharistii, živí a vnitřně posiluje křesťany a uschopňuje je k autentickému evangelnímu svědectví v každodenním životě.“³⁰

Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, 17. prosince 2020.

Robert kardinál Sarah
prefekt

Arthur Roche
arcibiskup sekretář

_{[1] Srov. František. Apoštolský list Aperuit illis, daný motu proprio, 30. září 2019.}
_{[2] František. Aperuit illis, č. 8; Druhý vatikánský koncil. Věroučná konstituce o Božím zjevení Dei Verbum, č. 25. In Dokumenty II. vatikánského koncilu. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002: „Proto všichni příslušníci duchovního stavu, především Kristovi kněží a další, kteří se jako jáhni nebo katecheti řádně věnují službě slova, musí zůstat v trvalém styku s Písmem vytrvalou duchovní četbou a důkladným studiem, aby se nikdo z nich nestal ,jenom navenek povrchním kazatelem Božího slova, kterému uvnitř nenaslouchá‘, když má – zvláště v posvátné liturgii – sdělovat věřícím, kteří jsou mu svěřeni, nezměrné bohatství Božího slova. Posvátný sněm naléhavě a důrazně vybízí také všechny věřící, především řeholníky, aby častým čtením Písma svatého získali ,nesmírně cenné poznání Ježíše Krista‘ (Flp 3,8). ,Vždyť neznat Písmo znamená neznat Krista.‘ “}
_{[3] Dei Verbum; Benedikt XVI. Apoštolská exhortace Verbum Domini. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2010.}
_{[4] Srov. Druhý vatikánský koncil. Konstituce o posvátné liturgii Sacrosanctum Concilium, č. 7, 33. In Dokumenty II. vatikánského koncilu. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2002; Institutio generalis Missalis Romani(IGMR), č. 29; Ordo lectionum Missae (OLM), č. 12.}
_{[5] Srov. OLM, č. 5.}
_{[6] Srov. IGMR, č. 60; OLM, č. 13.}
_{[7] Srov. OLM, č. 17; Caeremoniale Episcoporum, č. 74.}
_{[8] Srov. OLM, č. 36, 113.}
_{[9] Srov. IGMR, č. 120, 133.}
_{[10] Srov. IGMR, č. 117.}
_{[11] Srov. IGMR, č. 57; OLM, č. 60.}
_{[12] Srov. OLM, č. 12, 14, 37, 111.}
_{[13] Srov. OLM, č. 45.}
_{[14] Srov. IGMR, č. 61; OLM, č. 19–20.}
_{[15] Srov. OLM, č. 56.}
_{[16] Srov. OLM, č. 24; Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Homiletický direktář, č. 16.}
_{[17] Srov. František. Aperuit illis, č. 5; Homiletický direktář, č. 26.}
_{[18] Srov. František. Apoštolská exhortace Evangelii gaudium, č. 135–144. Paulínky: Praha, 2014; Homiletický direktář.}
_{[19] Srov. IGMR, č. 56; OLM, č. 28.}
_{[20] Srov. OLM, č. 14, 49.}
_{[21] Srov. OLM, č. 15, 42.}
_{[22] Srov. IGMR, č. 309; OLM, č. 16.}
_{[23] Srov. OLM, č. 32.}
_{[24] Srov. OLM, č. 33.}
_{[25] Srov. OLM, č. 35; Caeremoniale Episcoporum, č. 115.}
_{[26] Srov. OLM, č. 37.}
_{[27] Srov. OLM, č. 58–110; Homiletický direktář, č. 37–156.}
_{[28] Institutio generalis de Liturgia Horarum, č. 140: „Čtení Písma svatého, která se čtou podle staré tradice veřejně při bohoslužbě nejen při slavení eucharistie, ale také v posvátném oficiu, si musí všichni křesťané nesmírně vážit, protože je předkládá sama církve, a to nikoli podle volby nebo nálady jednotlivců, ale podle vztahu k tajemství, které Kristova snoubenka rozvíjí v ročním okruhu […]. Navíc při liturgickém slavení vždy doprovází čtení Písma svatého modlitba, takže čtení přináší větší užitek, a naopak zase modlitba, zvláště žalmů, se ze čtení důkladněji pochopí a stává se zbožnější.“}
_{[29] František. Apoštolský list Láska k Písmu svatému, u příležitosti 1600 let od smrti svatého Jeronýma, 30. září 2020.}
_{[30] Srov. František. Apoštolská exhortace Evangelii gaudium, č. 174.}

Za: cirkev.cz

Nóta k neděli Božího slova

16. 1. 202116. 1. 2021

Týden modliteb za jednotu křesťanů

Týden modliteb letos proběhne od 18. do 25. ledna 2021 a jeho mottem je verš: „Zůstaňte v mé lásce, a ponesete hojné ovoce“ (srov. Jan 15, 5-9)

Týden modliteb za jednotu křesťanů je výrazem touhy uskutečňovat Ježíšova slova, aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě. (Jan 17,21)

V předmluvě k textům modliteb za jednotu křesťanů zmiňují Mons. Tomáš Holub, předseda Rady ČBK pro ekumenismus, a Mgr. Daniel Ženatý, předseda ERC v ČR, důležitost prohloubení vztahu s Kristem:

„V současné době, ve které se pro každého z nás zcela neočekávaným způsobem zachvěly zdánlivé jistoty našeho „moderního“ života, je slovo o naroubování na Krista slovem nesmírně důležitým. Je tím zásadním, o co jde, jestliže máme mít naději do budoucnosti. My všichni, kteří neseme jméno křesťan, jsme pozváni prohloubit tento vztah, který následně oživí naše vztahy vzájemné.“

Texty pro Týden modliteb za jednotu křesťanů v roce 2021 připravila monastická komunita v Grandchamp. Za téma zvolila text „Zůstaňte v mé lásce, a ponesete hojné ovoce“, který vychází z Janova evangelia 15,1-17 a shrnuje povolání komunity věnovat se modlitbě, smíření a jednotě církve i lidské rodiny.

Společenství Grandchamp je monastická komunita sdružující sestry z různých církví i zemí. Vznikla v první polovině dvacátého století a od počátku měla úzké vazby jak na komunitu Taizé, tak na abbého Paula Couturiera, klíčovou postavu dějin Týdne modliteb za jednotu křesťanů. Dnes v komunitě žije asi padesát sester, které se zavázaly hledat cestu smíření mezi křesťany, napříč lidskou rodinou i s veškerým stvořením. Téma, které si místní přípravná skupina zvolila, zní „Zůstaňte v mé lásce, a ponesete hojné ovoce“ (srov. J 15,5-9). Sestry se díky němu mohly podělit o zážitky a moudrost svého kontemplativního života, při kterém zůstávají v Boží lásce, a také hovořit o ovoci této modlitby: těsnějším společenství s bratry a sestrami v Kristu i silnější solidaritě s veškerým stvořením.

Týden Modliteb za jednotu křesťanů bude zahájen v pondělí 18. ledna v 18.00 ve sboru Církve bratrské v Praze 3. Bohoslužba se odehraje bez přítomnosti veřejnosti, aby mohla být dodržena epidemiologická opatření, bude nicméně přenášena on-line. Kázat bude plzeňský biskup Tomáš Holub. (Za: bihk.cz)

Průvodce k Týdnu modliteb za jednotu křesťanů 2021

16. 1. 202116. 1. 2021

Zemřel P. Jan Rybář SJ

Ve čtvrtek 14. ledna zemřel ve večerních hodinách P. Jan Rybář.

P. Jan Rybář SJ se narodil dne 16. července 1931 v Brně, v Bílovicích nad Svitavou pak prožil své dětství. V roce 1949 vstoupil do řádu Tovaryšstva Ježíšova. V roce 1950 byl internován, po propuštění v roce 1951 složil tajně po noviciátu v Brně sliby. V roce 1952 nastoupil na základní vojenskou službu k PTP. Po roce 1954 (po vojně) pracoval jako dělník ve strojírenství a stavebnictví. Přitom tajně studoval. V roce 1960 byl znovu zatčen. Ve vězení dokončil svá studia. V roce 1962 tajně přijal kněždké svěcení.

Při uvolnění v roce 1968 studoval na univerzitě v Innsbrucku. Po návratu a nastolení normalizačního procesu odešel v prosinci 1969 do farnosti Trutnov – Poříčí. Tam zůstal 17 let. V roce 1986 odešel do Janských Lázní. V roce 1990, po sametové revoluci ho přestala po 21 letech sledovat StB a získal farnost v Rychnově nad Kněžnou, kde působil až do roku 2004, kdy odešel do důchodu.

V poslední době žil v Trutnově, psal články a přednášel široké veřejnosti. Vyšlo mu také několik knih. Předposlední kniha Deník venkovského faráře (rok vydání 2016) vyhrála v roce 2017 anketu Dobrá kniha, kterou každoročně vyhlašuje Katolický týdeník.

Za svůj význačný přínos v boji za obnovu svobody a demokracie byl oceněn medailí Václava Bendy, pamětní medailí hejtmana Královéhradeckého kraje a Stříbrnou pamětní medailí Senátu Parlamentu ČR.

Za: bihk.cz

11. 1. 202111. 1. 2021

Motu proprio Spiritus Domini: Služba lektora a akolyty rozšířena na ženy

Papež František změnil paragraf Kanonického práva, který doposud stanovoval možnost pověření službou lektora a akolyty pouze pro muže. Nové znění kodifikuje široce rozšířenou praxi a potvrzuje možnost trvalého pověření těmito službami pro ženy.

Formou dvou dokumentů nesoucích datum včerejšího svátku Křtu Páně (10. ledna), apoštolského listu Motu proprio „Spiritus Domini“, a vysvětlujícího doprovodného listu zaslaného prefektovi Kongregace pro nauku víry, kardinálu Ladariovi, stanovuje papež František, že služby lektorátu a akolytátu jsou napříště otevřeny ženám. Je zřejmé, že ženy předčítající od pulpitu Boží slovo během bohoslužeb nebo jinak sloužící při oltáři nejsou novinkou. V mnoha komunitách po celém světě jde o praxi schválenou místními biskupy. Do této chvíle k tomu však chyběl všeobecný předpis a dělo se tak na zásadě vyjímky z ustanovení sv. Pavla VI, který v roce 1972 sice zrušil takzvaná nižší svěcení (ostiář, lektor, exorcista, akolyta), avšak vyhradil služby lektora a akolyty pro muže, protože je podle tradičního pojetí považoval za předstupně kněžského svěcení. Papež František nyní v souladu s rozlišováním na posledních biskupských synodách rozhodl o oficiálním potvrzení této přítomnosti žen u oltáře.

Nové znění kánonu 230

Motu proprio „Spiritus Domini“ upravuje znění prvního paragrafu 230. kánonu Kodexu kanonického práva, který v nové podobě vypouští specifikaci o mužích a zní takto: „Laici, kteří mají vlohy požadované podle rouhodnutí biskupské konference, mohou být předepsaným liturgickým obřadem natrvalo pověřeni službou lektora a akolyty; toto udělení služeb jim však nedává právo na vydržování nebo odměnu od církve.“ Dokument vstupuje v platnost dnešním dnem, zveřejněním v Osservatore Romano.

Věroučný rozvoj a rozlišení charismat

„Některá shromáždění Biskupské synody poukázala na nezbytnost prohloubit toto téma po věroučné stránce, aby lépe odpovídalo povaze uvedených charismat a požadavkům doby a zároveň nabídlo příslušnou podporu evangelizační úloze náležející církevnímu společenství,“ píše papež v Motu proprio. „Na základě těchto doporučení jsme dospěli v posledních letech k věroučnému rozvoji, který ozřejmil, že určité církví ustanovené služby mají základ ve sdílené situaci pokřtěného a v královském kněžství obdrženém ve svátosti křtu. Tyto služby jsou zásadně odlišné od svátostného kněžství, které se získává ve svátosti kněžského svěcení,“ čteme v papežském dokumentu.

Spoluzodpovědnost laiků

Motu proprio doprovází list adresovaný prefektovi Kongregace pro nauku víry, kardinálu Luisovi Ladariovi, v němž František vysvětluje teologické důvody této volby. Papež píše, že „v rámci obnovy vyznačené II. vatikánským koncilem, dnes pociťujeme se stále větší naléhavostí potřebu znovu objevit spoluzodpovědnost všech pokřtěných v církvi a zejména pak poslání laiků“. S odkazem na závěrečný dokument Synody pro Amazonii poukazuje na skutečnost, že „pro celou církev, v nejrůznějších situacích, je naléhavě potřebné, aby se podporovaly a udělovaly služby mužům a ženám… Církev pokřtěných mužů a žen je třeba upevňovat skrze podporu služebnosti a především vědomí důstojnosti získané křtem.“

Podíl na křestním kněžství

Papež František v listu konstatuje, že „jasnější rozlišení mezi kompetencemi služeb, které jsou dnes nazývány „nesvátostné či laické“, a „svátostnými službami“ dovoluje uvolnit vyhrazenost prvně jmenovaných pouze pro muže. Jestliže v případě svátostné služby církev „nemá pravomoc udělit kněžské svěcení ženám“ (srov. sv. Jan Pavel II., Apoštolský list Ordinatio sacerdotalis, 22. května 1994), v případě nesvátostných služeb je to možné a dnes se jeví překonání této vyhrazenosti jako příhodné.“ Papež vysvětluje, že „nabídnutí možnosti přistoupit ke službě akolytátu a lektorátu laikům obou pohlaví, na základě jejich podílu na křestním kněžství umocní, rovněž skrze liturgický akt (pověření), uznání cenného přínosu, který již dlouho velmi mnoho laiků, včetně žen, životu a poslání církve nabízí.“ A papežský list uzavírá, že „rozhodnutí udílet také ženám tyto úřady, zahrnující určitou trvalost, veřejné uznání a pověření ze strany biskupa, činí efektivnější účast všech v církvi na díle evangelizace .“

Opatření předchází podrobná teologická reflexe těchto služeb. Pokoncilní teologie znovu objevila významnost lektorátu a akolytátu nejen ve vztahu ke svátosnému kněžství, ale také a především ve vztahu ke kněžství křestnímu. Tyto služby jsou součástí dynamismu vzájemné spolupráce mezi těmito dvěma druhy kněžství a stále více se v nich projevuje jejich v pravém slova smyslu „laická“ povaha, navazující na uskutečňování kněžství, které se týká všech pokrtěných jako takových.

Za: radiovaticana.cz

2. 1. 20212. 1. 2021

Tříkrálová sbírka letos bez koledníků

Tříkrálové sbírka 2021 je tu – ale letos bez koledníků, nezazvoní u vašich dveří. Přesto je poselstvím lásky a požehnání – přáním pokoje, štěstí, zdraví. Jednou ročně nám koledníci přinášejí zvěst, že nikdo není sám. V Źamberku vám během prvního týdne rozneseme Charitní noviny se zajímavým čtením, aktualitami a informacemi. Požehnání vašim domovům K+M+B 2021 budete muset zvládnout sami, křídy si můžete rozebrat v kostele.

Pokud se budete chtít připojit, můžete přispět na činnost Charity :

– dárcovskou SMS ve tvaru: DMS KOLEDA 30 (60 nebo 90) na číslo 87777 (cena jedné SMS je 30,60 a 90 Kč), trvalá podpora DMS TRV KOLEDA 30 (60 nebo 90) na číslo 87777

– sledováním Tříkrálového koncertu v neděli 10.ledna 2021 od 18 hodin na ĆT 1

– odesláním finančního daru na účet: 66008822/0800 u Ćeské spořitelny, VS: 77705036

Přispět můžete i přímo do pokladniček, které budou v kostele sv.Václava, v lékárně Laura, v Centru sociálních služeb (penzion), v papírnictví u fary a městské knihovně (pokud bude otevřeno).

Děkujeme všem dárcům a v novém roce 2021 přejeme hodně štěstí, lásky a pevné zdraví.

2. 1. 20212. 1. 2021

Ohlášení Velikonoc

Milovaní bratři a sestry, oznamujeme vám, že tak jako nám Boží milosrdenství dopřálo radovat se ze slavnosti Narození Páně, budeme se radovat také ze Vzkříšení našeho Spasitele.

Na den 17. února připadne letos Popeleční středa a začátek posvátné doby postní.

Dne 4. dubna budeme s radostí slavit Zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista,

dne 13. května bude slavnost jeho Nanebevstoupení,

dne 23. května slavnost Seslání Ducha Svatého,

dne 3. června slavnost Těla a krve Páně a

dne 28. listopadu první neděle adventní, očekávání příchodu našeho Pána Ježíše Krista.

Jemu buď čest a sláva na věky věků. Amen.

Smysl ohlášení pohyblivých svátků

31. 12. 202031. 12. 2020

Pastýřský list biskupa Jana Vokála k Roku svátého Josefa

Bratři a sestry v Kristu,

Bůh, který nás přivádí do světa a povolává nás ke službě, nám zároveň poskytuje potřebnou pomoc, abychom svému úkolu dostáli. Vidíme to i u samotné Matky Boží, která je nám největší a nejbližší pomocnicí na cestě do nebe, ale i vrcholným příkladem následování svěřeného povolání. Pán jí přivádí na pomoc Josefa, zdánlivě obyčejného muže, který po celé Ježíšovo dětství a dospívání chrání, vede a podpírá Svatou rodinu, zaopatřuje ji modlitbou, svou láskou i prací. Pečuje o ni jako o rodinu Boží i vlastní, ne náhodou je Kristus ve všech čtyřech evangeliích nazýván synem Josefovým.

Počínající rok 2021 vyhlásil papež František právě Rokem svátého Josefa, a to při příležitosti 150. výročí jeho ustanovení Ochráncem všeobecné církve. V apoštolském listu Patris corde (Srdcem otce) Svatý otec rozebírá jednotlivé charakteristiky pěstouna Páně jako otce — je to otec milující, citlivý, poslušný, přívětivý, tvořivě odvážný, pracující, ale také otec ve stínu, který nestojí dítěti v cestě, ale včas mu umožní plně se rozvinout. Jak bylo řečeno, svátého Josefa opakovaně zmiňuje Písmo, ale nikdy nevystupuje do popředí, nemáme po něm žádné relikvie, nenašel se doposud ani jeho hrob. Jeho život je dokonalá služba a tiché sebedarování. Jeho dílo bylo naplněno tím, že nebylo vidět – má za následek, že je jeho Svěřenec připraven zahájit své působení, naplnit dílo spásy.

Papež František si vzal za jeden z úkolů svého pontifikátu více odkrývat bohatství Josefova požehnaného života. Po čtyřicet let se k němu denně modlí, zařadil jeho jméno do těch eucharistických kánonů, jejichž součástí dosud nebylo, a nyní vyhlašuje rok 2021 Josefovým rokem. Prosím proto všechny farnosti naší královéhradecké diecéze, společenství i rodiny, aby počínající rok skutečně svátému Josefovi zasvětily a s velkou úctou a v modlitbě k němu zaměřovaly svou pozornost. Zvlášť vhodnou modlitbou zde je radostný Růženec, v jehož pěti tajemstvích vždy rozjímáme i o pěstounovi Páně.

Posledních desetiletích se často hovoří o krizi rodiny, mužství a otcovství. S ní souvisí i krize duchovních povolání. Společnost, jejíž tradiční uspořádání i naší vinou mizí, dokonce tápe v tom, jak těmto pojmům rozumět. Je správným mužem a otcem někdo, kdo je rozhodný, dominantní a hrubý, anebo naopak jemný, citlivý, nenápadný a zbožný? Rok svátého Josefa nám budiž připomenutím, že odpověď i příklad máme před očima. Svatý Josef je mužem spravedlivým, tedy svátým, a otcem správného načasování — svou rodinu chrání, zabezpečuje ji, stejně jako včas ustoupí do pozadí. Hluboká zbožnost, jemnost, citlivost, láska a oběť u něho nejsou v opozici k rozhodnosti, důslednosti a pevnosti. Kritériem pro jeho rozhodování je v každé situaci jeho povolání, úkol, který od Boha pokorně a vděčně přijímá, který zná, chápe a kterému se nevzpouzí, naopak se ho ujímá s nadšením. Jeho úkolem je vychovat a ochránit Dítě, které mu Bůh svěřil, a stát po boku své ženy, Panny Marie. Cílem svátého Josefa není dokazovat si svou mužnost, vypadat dobře, pronášet líbivé řeči, zapsat se do knih, vydobýt si slávu. Jeho jedinou metou je žít v souladu s Boží vůlí a sloužit, ochránit a zabezpečit svou ženu a vychovat dítě, poskytnout rodině zázemí nejen hmotné, ale i citové, hodnotové, morální a duchovní. Činí tak, přestože to nemá lehké, rodina je od počátku vystavena pronásledování, zažívá tvrdé vyhnanství do země nepřátelské jejich náboženství, zažívá strach, hlad i bídu. Svůj úkol však svátý Josef naplní natolik, že jej samotné Písmo označí za Ježíšova otce. Genetickým otcem mu nebyl, ale otcem se mu stával a stal, neboť právě k takovému úkolu byl Pánem povolán a toto povoláni vždy věrně následoval. Stal se tak všem generacím celého světa vzorem muže, manžela, otce i světce. Je symbolem lásky k Bohu i lidem, symbolem zbožnosti, pokory a čistoty.

Prožijme proto počínající rok 2021 se svátým Josefem, vzývejme u jeho posvěcené sochy či obrazu jeho ochranu pro své rodiny. Svěřujme do jeho péče naše duchovní, Svatého otce, biskupy, kněze, řeholníky a řeholnice. Kéž se Josefův příklad stane zrcadlem našich povolání, otcovských, mateřských i jiných. Kéž nám vyprosí nová a svátá duchovní povolání. Kéž drží svou ochrannou ruku nad Církví, Ježíšovým tajemným Tělem, i nad dnešní neklidnou společností, zejména v době pandemie. Využijme také možnosti plnomocných odpustků, které jsou s rokem svátého Josefa z rozhodnuti papeže Františka spojeny a jejichž podmínky Vám sdělí Vaši duchovní správci, přičemž je mohou splnit i lidé, kteří z důvodu karantény, nemoci či stáří nemohou vycházet z domova. Podrobnosti najdete také na webových stránkách diecéze, kde je zveřejněn celý apoštolský list Svatého otce. V průběhu roku tam budou k dispozici také litanie a modlitby ke svátému Josefovi, stejně jako informace o četných aktivitách, které na celý rok chystají diecézni pastorační centra pro rodinu, mládež i seniory.

Všem Vám do roku 2021 ze srdce žehnám, vyprošuji Vám pevné zdraví, lidské i duchovní zrání a na mocnou přímluvu svátého Josefa a Panny Marie hojné nebeské milosti.

V Kristu Váš Mons. Jan Vokál

Dáno v Hradci Králové na slavnost Matky Boží, dne 1. ledna 2021

24. 12. 202024. 12. 2020

Irácký parlament prohlásil Vánoce za státní svátek

Od letošního roku bude slavnost Narození Páně v Iráku každoročně státním svátkem, rozhodl jednohlasně irácký parlament. O vstřícném gestu, které předznamenává březnovou návštěvu papeže Františka, informuje vatikánská agentura Fides. Irácká vláda již od roku 2008 několikrát prohlásila Vánoce za sváteční den, avšak tentokrát se jedná o definitivní vyhlášení státního svátku, které přivítal chaldejský patriarcha, kard. Louis Raphael Sako. Patriarcha Sako poté, co byl zpraven o jednohlasném postoji bagdádského parlamentu, adresoval děkovné poselství iráckému prezidentovi Barhamovi Salíhovi a předsedovi parlamentu, Mohammedovi Al-Halbousimu. Právě s těmito politickými představiteli totiž před necelými dvěma měsíci (19.10.) jednal o vyhlášení státního svátku. Prezident Salíh při této příležitosti vyzdvihl roli křesťanů při budoucí obnově země po několikaleté džihádistické okupaci Mosulu a poukázal na úsilí, vyvíjené politickými představiteli, směřující k návratu křesťanských uprchlíků do rodných krajů, počínaje Mosulem a Ninivskou planinou. Za: radiovaticana.cz