Dnes posílám tebe k celému lidstvu se svým milosrdenstvím

 „V současné době lidstvo nezbytně potřebuje, aby se neohroženě hlásalo a dosvědčovalo Boží milosrdenství.“ Těmito slovy povzbudil papež Benedikt XVI. při modlitbě Anděl Páně v září roku 2007 všechny křesťany, aby se stali apoštoly Božího milosrdenství. Řekl také: „Prorockým způsobem tušil tuto pastorační naléhavost milovaný Jan Pavel II., který byl velkým apoštolem Božího milosrdenství. Během celého svého pontifikátu byl misionářem Boží lásky mezi národy. Vyzýval křesťany a lidi dobré vůle, aby uvěřili, že Boží milosrdenství je silnější než všechno zlo.“ Nikdy v minulosti nebyla naše společnost poznamenaná tak nemilosrdným tlakem na výkon, depresemi, strachem, potlačovanou vinou a vnitřním zoufalstvím. Právě proto si Bůh vyvolil polskou řeholní sestru Faustynu Kowalskou, aby ve světě, který je tak chudý na lásku a vzájemnou ohleduplnost, hlásala jeho nepochopitelné milosrdenství. Ježíš jí řekl toto: „Ve Starém zákoně jsem ke svému lidu posílal proroky s výstrahami. Dnes posílám tebe k celému lidstvu se svým milosrdenstvím. … Mé milosrdenství je tak velké, že ho za celou věčnost nepochopí žádný rozum, ani lidský, ani andělský… Nechci trestat bolavé lidstvo, ale toužím ho uzdravit a přivinout ke svému milosrdnému srdci. Největší hříšníci by dosáhli velké svatosti, kdyby důvěřovali mému milosrdenství. … Čím větší hříšník, tím větší má právo na mé milosrdenství.“ Pán prosí o jediné: „Ať se ke mně nebojí přiblížit slabá, hříšná duše. …i kdyby z lidského pohledu už pro ni nebylo vzkříšení a vše bylo ztraceno, u Boha tomu tak není… Svým milosrdenstvím následuji hříšníky na všech jejich cestách a mé srdce se raduje, když se ke mně navracejí. Zapomínám na hořkost, kterou napájeli mé srdce a raduji se z jejich návratu. … Pověz jim, že na ně stále čekám, naslouchám tlukotu jejich srdce, kdy začne bít pro mne… Jsem sama Láska a samo Milosrdenství, žádná ubohost ho nemůže vyčerpat, neboť ve chvíli, kdy se dává, roste. Duše, která důvěřuje mému milosrdenství, je nejšťastnější, protože já sám se o ni starám.“ Když svatý papež Jan Pavel II. roku 1997 přišel téměř po dvacetiletém pontifikátu do Krakova jako poutník, veřejně vyznal: „Poselství Božího milosrdenství je mi stále blízké a vzácné, určitým způsobem formovalo můj pontifikát.“ Bůh potvrdil toto poslání Svatého otce Jana Pavla II., když ho k sobě povolal 2. dubna 2005, právě v předvečer svátku Božího milosrdenství, který on sám zavedl. Určitě mnohem dřív, než Jan Pavel II. o neděli Božího milosrdenství v Jubilejním roce 2000 na Svatopetrském náměstí se zjevnou radostí svatořečil svou krajanku sestru Marii Faustynu Kowalskou, byla už tato prostá sestra jednou z nejznámějších řeholnic katolické církve. Ona sama prosila ve svém známém Deníčku Boha jen o jediné: „Ježíši můj, každý z tvých svatých zrcadlí jednu z Tvých ctností. Já toužím zrcadlit tvé slitovné Srdce plné milosrdenství a chci ho oslavovat. Ať je Tvé milosrdenství, ó Ježíši, vtisknuté do mého srdce a duše jako pečeť, a to bude mým znamením v tomto i v budoucím životě. Pomoz mi Pane, aby mé srdce bylo milosrdné, abych uměla soucítit s utrpením bližních. Nikomu neodmítnu své srdce. Budu upřímná i k těm, o nichž vím, že budou zneužívat mé dobroty…“ Na obraze žehnajícího Ježíše, z jehož srdce vycházejí paprsky, bílé a rudé, je nápis, modlitba: Ježíši důvěřuji Ti. Tento obraz byl namalován podle vidění sestry Faustyny na přání samotného Ježíše. Velikost toho obrazu nespočívá v jeho vnější kráse, ale v Ježíšově milosti. Obraz je v kapli kláštera, kde je hrob sv. Faustyny, a jeho kopie jsou rozesety po celém světě. O svátku milosrdenství (který slavíme právě dnes) řekl Ježíš sv. Faustyně toto: „Toužím, aby byl ustanoven svátek milosrdenství… a to o první neděli po velikonocích. Tato neděle ať je svátkem milosrdenství.“ Jan Pavel II. během svatořečení sestry Faustyny řekl: „Dříve, než Ježíš uděluje apoštolům moc odpouštět hříchy, ukazuje jim ruce a bok. Odvolává se tedy na rány svého umučení, zvláště na ránu svého srdce. To je pramen, ze kterého vytryskla mocná vlna milosrdenství, které se vylévá na celé lidstvo. Z tohoto srdce sestra Faustyna uviděla vycházet dva paprsky, které budou ozařovat svět. Z utrpení Páně, z jeho smrti a zmrtvýchvstání proudí k lidem v každé době milost bezmezného odpouštění hříchů. Velikonoční tajemství vykoupení je tedy nerozlučně spjato s tajemství Božího milosrdenství.“ Milí bratři a sestry, stojí jistě za zamyšlení všechny tyto skutečnosti, ukazující velikost dnešního svátku, i velikost každé mše svaté, jíž se smíme zúčastnit. Amen.

Zdroj: Fermenta 2/2019

Vyjádření ČBK k rozhodnutí Vlády ČR o znovuobnovení bohoslužeb

ČBK vítá rozhodnutí Vlády ČR ze 17. dubna, díky kterému se od 27. dubna budou moci za určitých podmínek konat veřejné bohoslužby a náboženské obřady.

Bohoslužeb se bude moci od 27. dubna účastnit nejvýše 15 osob, od 11. května by to mohlo být 30 osob a od 25. května maximálně 50 osob, a to za dodržení hygienických pravidel či rozestupů platných kvůli šíření koronaviru. Úplný konec omezení by měl nastat od 8. června.

Představitelé ČBK společně s ERC zaslali tento týden dopis předsedovi vlády a krizovému štábu, ve kterém žádali o znovuobnovení bohoslužeb a náboženských obřadů. Další aktivity v této záležitosti podnikal i kardinál Dominik Duka, který vše osobně konzultoval s vedením krizového štábu. 
 
ČBK si uvědomuje, že ne ve všech farnostech bude možné obnovit bohoslužby s omezeným počtem věřících, protože není snadné regulovat počet účastníků mší tak, aby byla dodržena nařízení vlády (především jde o velké farnosti ve městech atd.) Je tedy na administrátorech farností, zda, případně jak, toto rozhodnutí zrealizují. Pro věřící budou i nadále platné přenosy bohoslužeb online, v televizi a v rozhlase až do úplného zrušení omezení (8. června).


 Pravidla pro uvolňování omezení týkající se bohoslužeb:
 

  • V bohoslužebném prostoru (kostele, sboru apod.) musí lidé dodržovat minimální
    rozestupy dva metry mezi účastníky bohoslužeb (s výjimkou členů v rámci jedné
    rodiny nebo jinak propojených osob), což s sebou přináší omezení počtu účastníků
    bohoslužeb.
  • Účastníci si před vstupem do bohoslužebného prostoru povinně vydesinfikují ruce.
  • Všichni účastníci bohoslužeb mají roušku vyjma okamžiku přijetí Eucharistie
  • Vynechává se pozdravení pokoje a žehnání se svěcenou vodou a obdobné obřady
  • Duchovní si desinfikuje ruce minimálně před začátkem bohoslužby, před podáváním
    Eucharistie a po ní
  • Délku bohoslužby je třeba při zachování liturgických předpisů zbytečně
    neprodlužovat.
  • Bohoslužebný prostor je po bohoslužbě řádně vyvětrán a jsou desinfikovány
    kontaktní plochy (kliky, lavice apod.) Údržbě a čistotě prostoru je věnována
    mimořádná péče.
  • Je omezen přístup věřících do dalších míst v kostele mimo hlavní bohoslužebný
    prostor.
  • Obdobná pravidla platí pro svatby a křty.
  • Až do odvolání je zrušen veškerý další program ve farnostech/sborech, který vyžaduje
    shromažďování lidí.
  • Kostely mimo bohoslužeb zůstávají otevřené jako obvykle pro osobní modlitbu a individuální duchovní péči.

Zdroj: cirkev.cz

Může Bůh použít i mě?

Farní brigada 2019 🙂

Existuje mnoho důvodů, proč by mě Bůh neměl povolat.
Neměj však obavy. Jsi v dobré společnosti:

Mojžíš koktal.
Davidovi nepadlo brnění.
Marek byl zamítnut Pavlem.
Timotej měl žaludeční vředy.
Ozeášova žena byla prostitutka.

Jediným vzděláním Amose byla škola v prořezávání fíkovníku.
Jákob byl lhář.
David měl milostné pletky.
Šalomoun byl velmi bohatý.
Ježíš byl velmi chudý.

Abrahám byl příliš starý.
David byl příliš mladý.
Petr měl obavy ze smrti.
Lazar byl mrtvý.
Jan byl na sebe příliš přísný.

Noemi byla vdova.
Pavel byl vrah
stejně jako Mojžíš.
Jonáš utíkal před Bohem.
Miriam, sestra Mojžíšova byla drbna.

Gedeon a Tomáš pochybovali.
Jeremiáš dělal ze sebe šaška,
měl deprese a sebevražedné úvahy.
Eliáš trpěl syndromem vyhoření.
Jan Křtitel byl křikloun a buřič.

Marta byla příliš starostlivá.
Marie mohla být líná.
Samson měl dlouhé vlasy.
Noe byl opilý.

Umíš si představit, jak Mojžíš rychle vzplanul?
A co teprve Pavel či Petr?

Ale Bůh nevyžaduje přijímací pohovor.
On nenajímá a nepropouští jako většina zaměstnavatelů,
protože On je mnohem více náš Otec než náš Zaměstnavatel.

On se nedívá na finanční zisky a ztráty.
On není předpojatý, stranický.
On neposuzuje.
On není nepřející.
On nehledí na poslední módu.
On není halasný.
On není hluchý k našemu pláči.
On není slepý k našim potřebám.

Bůh nám dává své dary zadarmo, nakolik se mu otevřeme.
Mohli bychom dělat nádherné věci pro nádherné lidi,
a přesto nebýt… To je nádherné!

Satan říká: „Nemáš žádné zásluhy!“
Ježíš říká: „O co jde, já mám!“
Satan se dívá zpět a vidí naše chyby.
Bůh se dívá zpět a vidí kříž.

Bůh nevypočítává, co jsi dělal v roce 2019, ani si o tom nevede záznamy. Buď si jistý, že existuje mnoho důvodů, proč by nás Bůh neměl povolat. Ale jestliže Ho milujeme, jestliže po Něm toužíme, On nás použije vzdor tomu, kdo jsme, kde jsme byli, co jsme prožili či jak vypadáme! Modlím se, abychom jako křesťané vystoupili z naší omezenosti do neomezené Boží přirozenosti. Tehdy naše touha po Bohu a po sdílení se s Ním roztrhá na cucky naše hranice, omezení.

Zdroj: pastorace.cz