Autor: Wieslaw Kalemba

Publikováno

Výjimka ze zákazu vycházení na velikonoční bohoslužby

Usnesení Vlády ČR č. 315 o změně krizových opatření uděluje výjimku ze zákazu vycházení na Velikonoce v následujícím znění :

II. mění usnesení vlády ze dne 18. března 2021 č. 299, vyhlášené pod č. 134/2021 Sb., tak, že v bodu III/1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) cest na shromáždění pořádané církví nebo náboženskou společností a účasti na něm
ve dnech 1. až 3. dubna 2021 vždy v čase od 21:00 hod. do 23:59 hod.,“. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).

I nadále platí pro účast na bohoslužbách tato opatření: 

  • Není možné z důvodu účasti na bohoslužbě překročit hranice okresu, ve kterém má osoba trvalý pobyt. 
  • Počet přítomných osob je omezen na 10 % kapacity míst k sezení v místě konání bohoslužby. 
  • Přítomní musí mezi sebou dodržovat rozestupy alespoň 2 metry mezi sedícími v jedné řadě, s výjimkou členů jedné domácnosti. Není tedy třeba dodržovat rozestup od osob sedících před a za vámi.
  • Během bohoslužby platí povinnost mít nasazený respirátor či jiný ochranný prostředek bez výdechového ventilu s filtrační účinností alespoň 95% (třída FFP2 / KN 95) či chirurgickou roušku. Látkové roušky, šály či šátky nejsou nadále považovány za dostatečnou ochranu.
  • Během bohoslužeb je zakázán hromadný zpěv farníků. Zpěváci či sbor musí být případně ve stavebně odděleném prostoru či např. na kůru.
  • Rovněž nesmí docházet k podávání rukou během pozdravení pokoje.  

Usnesení Vlády ČR č. 315 z 26.3. 2021

Publikováno

Výzva biskupů ke sčítání lidu 2021

Bratři a sestry,

března 2021 začne sčítání lidu, které bylo naposledy před deseti lety. Tak jako minule,
i tentokrát bude odpověď na otázku příslušnosti k náboženské víře a příslušnosti k církvi
dobrovolná. Z pohledu katolické církve je příslušnost k církvi dána křtem. Katolík je ten, kdo byl v církvi katolické pokřtěn, a tato skutečnost byla zaznamenána do církevních matrik. Za posledních sto let prošla evidence náboženského vyznání a příslušnosti k církvi několika změnami, a nyní je dobrovolná. Česká biskupská konference v roce 2020 publikovala statistický údaj, akceptovaný odbornou veřejností, který říká, že v České republice je v současnosti pokřtěno v katolické církvi 4,591 mil. obyvatel, tedy 43 % obyvatelstva.
Přesto je třeba se ke své církvi přihlásit i při sčítání lidu. Proto Vás vyzýváme, abyste vyplnili
údaj v kolonce B10 tak, že zaškrtnete text: Věřící – hlásící se k církvi, a pod tím napsali buď
Římskokatolická církev, nebo Řeckokatolická církev podle toho, které církve jste členem.
Možná si řeknete, že to není důležité, ale opak je pravdou. Čím méně katolíků se ke své církvi přihlásí, tím menší bude církev v očích státu. Stane se méně významným partnerem, s nímž se méně počítá a jehož hlas bude méně slyšet. Z minulého sčítání víme, že i když se téměř polovina obyvatel rozhodla na tuto otázku neodpovědět, státní úřady, média i společenské vědy číslo ze sčítání (1,082 mil.) považovaly za počet věřících či katolíků. Kolik dalších věřících a katolíků zůstalo ukryto v oné mlčících polovině sčítaných, se už nikdy nedozvíme.
Proti sčítání může být mnoho námitek. Jednou z nich je i názor, že církev je zkažená
a zdiskreditovaná, a proto si nezaslouží, abych se k ní přihlásil. Ano, lidská stránka církve nemusí být pro každého přitažlivá, ale nepřestává být společenstvím více či méně hříšných lidí kolem Krista. Církev potřebuje obnovu stále, ale tím, že se od ní distancujeme, jí nepomůžeme. Přihlasme se k ní a pak se snažme především úsilím o vlastní svatost o její lepší kredit. Pamatujme taky na Ježíšův příslib: Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi (Mt 10, 32).

Ještě jednou prosíme: přijměte výzvu vyslovit se ve sčítání lidu. Dejme najevo, že jsme katolíci.

Řekněme společnosti: Počítejte s námi.

Ze srdce vám žehnají biskupové Čech, Moravy a Slezska

Publikováno

Duchovním programTammím – „Bratrství“

Pokoj a dobro, jsem bohoslovec pražského semináře a společně se spolubratry připravujeme duchovní program na sobotu 13. března 2021 s názvem Tammím. Naše letošní téma je BRATRSTVÍ.

Tradičně se tato akce odehrává v kněžském semináři a nabízí mladým mužům možnost strávit víkend s bohoslovci ve společné modlitbě a bratrském společenství. Protože, nemůžeme účastníky pozvat k nám, připravili jsme pro ně online program na sobotní odpoledne. Naším hostem bude biskup Tomáš Holub, který si pro nás připravil přednášku o bratrství. V rámci programu bude možné si popovídat s představenými semináře prostřednictvím videohovoru. Vrcholem setkání bude slavení mše svaté, která bude přenášena v 17:00 online z kostela sv. Vojtěcha v Dejvicích. Během dne je možné psát své prosby, za které se budeme modlit během celonoční adorace.

Více informací lze nalézt na facebookových stránkách Arcibiskupského semináře Praha nebo webových stránkách seminar-praha.cz.

Předem děkuji za spolupráci a vyprošuji Boží požehnání.

Lukáš Němeček

tammim@signaly.cz

Publikováno

Adopce na dálku® výstava

Diecézní charita Hradec Králové již několik let vypráví příběhy úspěšných absolventů projektu Adopce na dálku® prostřednictvím putovních výstav. Jedna z nich bude letos v dubnu instalována v kostele sv. Václava, mučedníka ve Žamberku. Z příběhů vyzařuje vděčnost, naděje a touha pomáhat dalším lidem. Mnozí z dnes již dospělých absolventů prožívali v dětství těžké chvíle kvůli nemoci nebo úmrtí jednoho z rodičů. Naštěstí se jich ujali indičtí partneři projektu Adopce na dálku®. Když se pak tito mladí lidé postavili na vlastní nohy, začali někteří sami finančně podporovat chudé děti a další jim ve svém volném čase pomáhají třeba s domácími úkoly.

Dárci Diecézní charity Hradec Králové podpořili od roku 2000 více než 6500 indických dětí na cestě k lepšímu vzdělání. Dlouhodobá podpora dárců má smysl. Z absolventů projektu se v řadě případů stávají učitelé, zdravotní sestry, účetní nebo strojní inženýři. Dnes jsou z nich sebevědomí lidé, kteří se dokážou postarat o svoje rodiny a jsou přínosem pro celou indickou společnost.

Srdečně zdraví

Vojtěch Homolka

Publikováno

Omezení pro bohoslužby zůstávají nezměněna

V souvislosti s vyhlášením nového nouzového stavu od 1. března 2021 zůstávají omezení pro bohoslužby nezměněna, tedy je možné naplnit 10% kapacity kostela k sezení. Platí také zákaz hromadného zpěvu s výjimkou sboru nebo zpěváků na odděleném místě.

Od 1. března nebude možné z důvodu účasti na bohoslužbě překročit hranice okresu, ve kterém má osoba trvalý pobyt. 

Bohoslužby a podobná náboženská shromáždění se mohou konat, počet přítomných osob je však omezen na 10 % kapacity míst k sezení v místě konání bohoslužby. 

Přítomní musí mezi sebou dodržovat rozestupy alespoň 2 metry mezi sedícími v jedné řadě, s výjimkou členů jedné domácnosti. Není tedy třeba dodržovat rozestup od osob sedících před a za vámi.

Během bohoslužby platí povinnost mít nasazený respirátor či jiný ochranný prostředek bez výdechového ventilu s filtrační účinností alespoň 95% (třída FFP2 / KN 95) či chirurgickou roušku. Látkové roušky, šály či šátky nejsou nadále považovány za dostatečnou ochranu.

Během bohoslužeb je zakázán hromadný zpěv farníků. Zpěváci či sbor musí být případně ve stavebně odděleném prostoru či např. na kůru.

Rovněž nesmí docházet k podávání rukou během pozdravení pokoje.  

Dovolena je také individuální duchovní služba, tedy bohoslužby, obřady a duchovní doprovázení, kterých se kromě duchovního účastní jedna rodina, která sdílí společnou domácnost.

Celé znění usnesení Vlády ČR č. 216 (bohoslužeb se týká bod VI. odstavec 2) naleznete v příloze, stejně tak jako usnesení č. 198 platné pro dny 27. – 28. února.

Soubory ke stažení

Mimořádné opatření vlády č. 216 velikost 154 KB

Mimořádné opatření vlády č. 198. velikost 164 KB

Tereza Myslilová, za: cirkev.cz

Publikováno

Nové dekrety Kongregace pro bohoslužbu a svátosti

Kongregace pro bohoslužbu a svátosti dnes zveřejnila dva nové dekrety. První se týká zápisu nezávazných památek u tří učitelů církve do všeobecného římského kalendáře, druhý rozšiřuje červencovou liturgickou památku sv. Marty rovněž na její dva sourozence: Lazara a Marii.

Sv. Řehoř z Nareku, sv. Jan z Ávily a sv. Hildegarda z Bingen byli prohlášeni za učitele církve během posledních dvou pontifikátů. U prvně jmenovaného, Řehoře z Nareku, arménského mnicha a tvůrce duchovní literatury z 10. století, tak učinil papež František v roce 2015, zatímco španělského autora duchovních spisů Jana z Ávily a středověkou benediktinskou mystičku Hildegardu mezi učitele všeobecné církve započetl Benedikt XVI. při zahájení biskupské synody o nové evangelizaci (2012).

“Moudrost těchto mužů a žen se netýká pouze jich, protože jako učedníci božské Moudrosti se stali učiteli moudrosti pro celé církevní společenství. Z toho důvodu svatí učitelé a svaté učitelky církve figurují v římském kalendáři”, čteme v dekretu, který tak zdůvodňuje rozhodnutí papeže Františka o zavedení nezávazných liturgickým památek těchto světců: 27. února, sv. Řehoře z Nareku, opata a učitele církve; 10. května sv. Jana z Ávily, kněze a učitele církve; a konečně 17. září sv. Hildegardy z Bingen, panny a učitelky církve.

Od letošního roku se bude 29. července slavit liturgická památka sv. Marty, Marie a Lazara, sourozenců z Betánie, kterým papež věnoval řadu úvah nejenom při homiliích z Domu sv. Marty. Příslušný dekret zdůrazňuje důležité evangelní svědectví těchto tří sourozenců, kteří Ježíše přijali ve svém domě, hostili ho, naslouchali mu a uvěřili, že je vzkříšení a život. Dosud se ve všeobecném římském kalendáři připomínala pouze Marta, “kvůli tradiční nejistotě katolické církve ohledně totožnosti Marie, zaměňované s Magdalenou, hříšnicí, které Kristus odpustil hříchy a ukázal se jí po zmrtvýchvstání”. Novodobé studie a dnešní Římské martyrologium nicméně dosvědčují, že téhož dne se v některých zvláštních kalendářích uctívají rovněž Martiny sourozenci, Marie a Lazar.

Dekrety datované 25., resp. 26. ledna a podepsané prefektem zmíněné vatikánské kongregace, kard. Sarahem, a jejím sekretářem, arcibiskupem Rochem, doprovázejí nové liturgické texty v latině.

Za: radiovaticana.cz

Publikováno

Tříkrálová sbírka 2021

Letošní Tříkrálová sbírka proběhla jinak než v minulých letech.  Nepotkávali jsme koledníky, ale přesto jsme  se setkali  s ochotou, vstřícností a zájmem pomoci Charitě. V Žamberku jsme do 6 pokladniček vybrali 29 436 Kč . Díky za pomoc a vaši štědrost. Pokud by chtěl někdo ještě přispět, je možné  tak učinit do konce dubna na účet nebo do on-line kasičky.  (66008822/0800 u České spořitelny, VS:77705036) Přeji v novém roce 2021 hodně štěstí, lásky a hlavně pevné zdraví. Lída Kladivová

Dlouhoňovice                                2 pokladničky                                   5.417,- Kč

Helvíkovice                                   2 pokladničky                                 11.670,- Kč

Kameničná                                    1 pokladnička                                   3.563,- Kč

Líšnice                                          4 pokladničky                                  24.212,- Kč

Písečná                                          2 pokladničky                                   7.616,- Kč

Slatina n. Zdob.                            1 pokladnička                                  10.237,- Kč

Žamberk                                       6 pokladniček                                  29.436,- Kč

Celkem pro Charitu :        18 pokladniček                       92.151,- Kč

Všem štědrým dárcům upřímné Pán Bůh zaplať za Vaši štědrost!

(údaje čerpány z internetu – Oblastní Charita UO a Farní Charita RK  – M.Marešová)

Publikováno

Nóta k neděli Božího slova

Papež František vyhlásil loni na konci září prostřednictvím apoštolského listu (formou motu proprio) “Aperuit illis” na třetí neděli v mezidobí (24. ledna 2021) neděli Božího slova. Cílem nóty podepsané prefektem a sekretářem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti je připomenout “některé teologické, liturgické a pastorační principy týkající se proklamace Božího slova při mši svaté”.

Papež František si přeje, abychom třetí neděli v liturgickém mezidobí slavili každý rok jako neděli Božího slova.1 Připomíná tak všem, duchovním pastýřům i věřícím, význam a hodnotu Písma svatého pro křesťanský život. Odkazuje rovněž na vztah mezi Božím slovem a liturgií: „Jako křesťané jsme jeden lid, který je na cestě dějinami, posilněný přítomností Pána, který je uprostřed nás, hovoří k nám a sytí nás. Bibli se nemáme věnovat jednou do roka, ale po celý rok. Pociťujeme totiž naléhavou nutnost důvěrného spojení s Písmem svatým i se Vzkříšeným, který nikdy nepřestává lámat chléb ve společenství věřících. Z tohoto důvodu musíme dosáhnout důvěrné znalosti Písma svatého, jinak zůstane naše srdce chladné a oči zavřené, protože jsme takoví, jací jsme, postiženi různými formami slepoty.“2

Tato neděle je proto vhodnou příležitostí k tomu, abychom se znovu začetli do některých církevních dokumentů3 a zvláště do Úvodu k mešnímu lekcionáři. Tyto dokumenty představují syntézu teologických a pastoračních principů pro hlásání Božího slova ve mši, ale platí také pro kterékoli jiné liturgické slavení (svátostí, svátostin, liturgie hodin).

1. Prostřednictvím biblických čtení, která se čtou při liturgii, Bůh mluví k svému lidu a Kristus hlásá radostnou zvěst;4 Kristus je středem a naplněním celého Písma, Starého i Nového zákona.5 Bohoslužba slova vrcholí čtením evangelia.6 Evangeliu se má prokazovat náležitá úcta,7 která se projevuje nejen v gestech a odpovědích, ale také vůči samotnému evangeliáři.8 Jedním z liturgických projevů, které jsou vhodné pro tuto neděli, by mohl být vstupní průvod s evangeliářem9 nebo jeho položení na oltář,10 pokud se vstupní průvod nekoná.

2. Uspořádání biblických čtení, které církev v lekcionáři nabízí, poskytuje poznání celého Božího slova.11 Proto je třeba respektovat uvedená biblická čtení, nevynechávat je a nenahrazovat jinými texty. Má se číst z překladu schváleného k liturgickému užívání.12 Hlásání textů z lekcionáře sjednocuje všechny věřící, kteří mu naslouchají. Porozumění struktuře a smyslu bohoslužby slova napomáhá shromážděným věřícím k tomu, aby přijali Boží slovo, které zachraňuje.13

3. Responsoriální žalm se má zpravidla zpívat – jako odpověď církve, která se modlí.14 Proto se má v každém společenství podporovat služba žalmisty.15

4. V homilii, která vychází z biblických čtení, se v průběhu liturgického roku vysvětlují pravdy víry a pravidla křesťanského života.16 „Pastýři mají v první řadě velkou odpovědnost za vysvětlování Písma svatého a za zprostředkování porozumění Písmu. Protože je knihou lidu, musí pociťovat všichni, kdo jsou povoláni ke službě Božímu slovu, naléhavou nutnost otevřít ve svém společenství přístup k Písmu svatému.“17 Biskupové, kněží a jáhni se musí cítit zavázáni vykonávat tuto povinnost se zvláštní obětavostí a musí používat prostředky, které jim k tomu církev nabízí.18

5. Zvláštní význam má ticho, které vede k meditaci a umožňuje, aby posluchači Boží slovo niterně přijali.19

6. Církev vždy věnovala zvláštní pozornost těm, kteří hlásají Boží slovo ve shromáždění: kněžím, jáhnům a lektorům. Tato služba vyžaduje zvláštní vnitřní i vnější přípravu, důvěrnou znalost hlásaného textu a nezbytný nácvik způsobu hlásání, aby se tak předešlo jakékoli improvizaci.20 Je také možné zařadit před čteními krátké a výstižné úvody.21

7. Kvůli významu Božího slova nás církev vyzývá, abychom se starali o ambon, z něhož se předčítá.22 Ambon není jen částí mobiliáře, ale místem, které odpovídá důstojnosti Božího slova a souvisí s oltářem. Hovoříme přece o stole Božího slova a Kristova těla, a to jak ve vztahu k ambonu, tak zejména ve vztahu k oltáři.23 Ambon je místo vyhrazené čtením, responsoriálnímu žalmu a velikonočnímu chvalozpěvu. Mohou se však z něho konat homilie a přednášet přímluvy. Není vhodné, aby se z něho četly komentáře, ohlášky nebo se používal pro řízení zpěvu.24

8. Knihy, které obsahují úryvky Písma svatého, probouzejí v těch, kteří mu naslouchají, úctu k tajemství Boha, který mluví k svému lidu.25 Z tohoto důvodu mají být z hodnotného materiálu a udržovány v dobrém stavu. Není vhodné, když se liturgické knihy nahrazují letáky, fotokopiemi a jinými pomůckami.26

9. Ve dnech před nedělí Božího slova nebo po ní se mají podporovat vzdělávací programy, aby se tak upozornilo na hodnotu Písma svatého při liturgickém slavení. Může to být příležitost k lepšímu poznání způsobu, jakým církev čte Písmo svaté (průběžně, polosouvisle a typologicky), jaká jsou kritéria pro rozdělení biblických knih v mezidobí a liturgických dobách, jaká je struktura nedělních a feriálních cyklů mešních čtení.27

10. Neděle Božího slova je také vhodnou příležitostí k prohloubení vztahu mezi Písmem svatým a denní modlitbou církve (modlitba žalmů, kantik a biblických čtení). Je třeba podpořit společné slavení ranních a večerních chval.28

Mezi mnoha svatými, kteří jsou svědky evangelia Ježíše Krista, může být příkladem svatý Jeroným – kvůli své velké lásce k Božímu slovu. Jak papež František nedávno připomněl, Jeroným byl „neúnavný učenec, překladatel, exegeta, hluboký znalec a vášnivý šiřitel Písma svatého […]. V Písmu svatém, kterému naslouchal, nalezl Jeroným sám sebe, tvář Boží i tvář bratrů a sester – a prohloubil svou lásku k životu ve společenství.“29

Tato nóta má přispět k tomu, abychom si ve světle neděle Božího slova znovu uvědomili, jak důležité je Boží slovo pro nás věřící a pro náš život – počínaje jeho hlásáním při liturgii, která nás vede k živému a stálému dialogu s Bohem. „Boží slovo slyšené a slavené, zejména v eucharistii, živí a vnitřně posiluje křesťany a uschopňuje je k autentickému evangelnímu svědectví v každodenním životě.“30

Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, 17. prosince 2020.
 
Robert kardinál Sarah
prefekt
 
Arthur Roche
arcibiskup sekretář 

[1] Srov. František. Apoštolský list Aperuit illis, daný motu proprio, 30. září 2019.
[2] František. Aperuit illis, č. 8; Druhý vatikánský koncil. Věroučná konstituce o Božím zjevení Dei Verbum, č. 25. In Dokumenty II. vatikánského koncilu. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002: „Proto všichni příslušníci duchovního stavu, především Kristovi kněží a další, kteří se jako jáhni nebo katecheti řádně věnují službě slova, musí zůstat v trvalém styku s Písmem vytrvalou duchovní četbou a důkladným studiem, aby se nikdo z nich nestal ,jenom navenek povrchním kazatelem Božího slova, kterému uvnitř nenaslouchá‘, když má – zvláště v posvátné liturgii – sdělovat věřícím, kteří jsou mu svěřeni, nezměrné bohatství Božího slova. Posvátný sněm naléhavě a důrazně vybízí také všechny věřící, především řeholníky, aby častým čtením Písma svatého získali ,nesmírně cenné poznání Ježíše Krista‘ (Flp 3,8). ,Vždyť neznat Písmo znamená neznat Krista.‘ “
[3] Dei Verbum; Benedikt XVI. Apoštolská exhortace Verbum Domini. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2010.
[4] Srov. Druhý vatikánský koncil. Konstituce o posvátné liturgii Sacrosanctum Concilium, č. 7, 33. In Dokumenty II. vatikánského koncilu. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2002; Institutio generalis Missalis Romani(IGMR), č. 29; Ordo lectionum Missae (OLM), č. 12.
[5] Srov. OLM, č. 5.
[6] Srov. IGMR, č. 60; OLM, č. 13.
[7] Srov. OLM, č. 17; Caeremoniale Episcoporum, č. 74.
[8] Srov. OLM, č. 36, 113.
[9] Srov. IGMR, č. 120, 133.
[10] Srov. IGMR, č. 117.
[11] Srov. IGMR, č. 57; OLM, č. 60.
[12] Srov. OLM, č. 12, 14, 37, 111.
[13] Srov. OLM, č. 45.
[14] Srov. IGMR, č. 61; OLM, č. 19–20.
[15] Srov. OLM, č. 56.
[16] Srov. OLM, č. 24; Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Homiletický direktář, č. 16.
[17] Srov. František. Aperuit illis, č. 5; Homiletický direktář, č. 26.
[18] Srov. František. Apoštolská exhortace Evangelii gaudium, č. 135–144. Paulínky: Praha, 2014; Homiletický direktář.
[19] Srov. IGMR, č. 56; OLM, č. 28.
[20] Srov. OLM, č. 14, 49.
[21] Srov. OLM, č. 15, 42.
[22] Srov. IGMR, č. 309; OLM, č. 16.
[23] Srov. OLM, č. 32.
[24] Srov. OLM, č. 33.
[25] Srov. OLM, č. 35; Caeremoniale Episcoporum, č. 115.
[26] Srov. OLM, č. 37.
[27] Srov. OLM, č. 58–110; Homiletický direktář, č. 37–156.
[28] Institutio generalis de Liturgia Horarum, č. 140: „Čtení Písma svatého, která se čtou podle staré tradice veřejně při bohoslužbě nejen při slavení eucharistie, ale také v posvátném oficiu, si musí všichni křesťané nesmírně vážit, protože je předkládá sama církve, a to nikoli podle volby nebo nálady jednotlivců, ale podle vztahu k tajemství, které Kristova snoubenka rozvíjí v ročním okruhu […]. Navíc při liturgickém slavení vždy doprovází čtení Písma svatého modlitba, takže čtení přináší větší užitek, a naopak zase modlitba, zvláště žalmů, se ze čtení důkladněji pochopí a stává se zbožnější.“
[29] František. Apoštolský list Láska k Písmu svatému, u příležitosti 1600 let od smrti svatého Jeronýma, 30. září 2020.
[30] Srov. František. Apoštolská exhortace Evangelii gaudium, č. 174.

Za: cirkev.cz

Nóta k neděli Božího slova
Publikováno

Týden modliteb za jednotu křesťanů

Týden modliteb letos proběhne od 18. do 25. ledna 2021 a jeho mottem je verš: „Zůstaňte v mé lásce, a ponesete hojné ovoce“ (srov. Jan 15, 5-9)

Týden modliteb za jednotu křesťanů je výrazem touhy uskutečňovat Ježíšova slova, aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě. (Jan 17,21)

V předmluvě k textům modliteb za jednotu křesťanů zmiňují Mons. Tomáš Holub, předseda Rady ČBK pro ekumenismus, a Mgr. Daniel Ženatý, předseda ERC v ČR, důležitost prohloubení vztahu s Kristem:

„V současné době, ve které se pro každého z nás zcela neočekávaným způsobem zachvěly zdánlivé jistoty našeho „moderního“ života, je slovo o naroubování na Krista slovem nesmírně důležitým. Je tím zásadním, o co jde, jestliže máme mít naději do budoucnosti. My všichni, kteří neseme jméno křesťan, jsme pozváni prohloubit tento vztah, který následně oživí naše vztahy vzájemné.“

Texty pro Týden modliteb za jednotu křesťanů v roce 2021 připravila monastická komunita v Grandchamp. Za téma zvolila text „Zůstaňte v mé lásce, a ponesete hojné ovoce“, který vychází z Janova evangelia 15,1-17 a shrnuje povolání komunity věnovat se modlitbě, smíření a jednotě církve i lidské rodiny.

Společenství Grandchamp je monastická komunita sdružující sestry z různých církví i zemí. Vznikla v první polovině dvacátého století a od počátku měla úzké vazby jak na komunitu Taizé, tak na abbého Paula Couturiera, klíčovou postavu dějin Týdne modliteb za jednotu křesťanů. Dnes v komunitě žije asi padesát sester, které se zavázaly hledat cestu smíření mezi křesťany, napříč lidskou rodinou i s veškerým stvořením. Téma, které si místní přípravná skupina zvolila, zní „Zůstaňte v mé lásce, a ponesete hojné ovoce“ (srov. J 15,5-9). Sestry se díky němu mohly podělit o zážitky a moudrost svého kontemplativního života, při kterém zůstávají v Boží lásce, a také hovořit o ovoci této modlitby: těsnějším společenství s bratry a sestrami v Kristu i silnější solidaritě s veškerým stvořením.

Týden Modliteb za jednotu křesťanů bude zahájen v pondělí 18. ledna v 18.00 ve sboru Církve bratrské v Praze 3. Bohoslužba se odehraje bez přítomnosti veřejnosti, aby mohla být dodržena epidemiologická opatření, bude nicméně přenášena on-line. Kázat bude plzeňský biskup Tomáš Holub.  (Za: bihk.cz)

Průvodce k Týdnu modliteb za jednotu křesťanů 2021