Ve starých farských kronikách je psáno, že kostel stával v Písečné snad již v roce 1350 (tedy za časů krále Karla IV.) První zmínka o faře je z roku 1364. Kostel zdejší měli v držení od roku 1420 kněží husitští. Po době husitské měli kostel osazen Čeští Bratři. Z této doby je zachován zvon Klekáník (1489). Z původní stavby gotické se kromě zvonu zachovaly obvodové zdi podlouhlého pravoúhlého presbyteria a gotická okenní ostění. Za Adama Bukovského z Hustířan, majitele hradu Žampachu, došlo k rozsáhlé opravě kostela. Z této opravy pochází renesanční klenba s hřebínkovými žebry v presbyteriu (dnes v patře sakristie). Roku 1626 Jan Otík Bukovský z Hustířan prodal Žampašské panství Friedrichu staršímu z Opersdorfu. Nový majitel věnoval celý svůj majetek Jezuitskému řádu. Za panování řádu došlo v roce 1716 k rozšíření kostela s přístavbou barokní lodi k původnímu gotickému kostelíku, k postavení sochy sv. Jana Nepomuckého v roce 1717 a k vystavění nové farní budovy v roce 1726. V roce 1752 došlo k větší opravě lodi, v letech 1781-82 pak připojeno bylo západní průčelí s věží, patrně stavitelem F. Kermerem z Hradce Králové a v interiéru bylo přepaženo původní protáhlé gotické presbyterium, jehož přední část byla zaklenuta a v západní části zřízena patrová sakristie. V roce 1796 byly do kostela zakoupeny varhany.
Dnes je tedy kostel jednolodní, obdélníkový, s dlouhým pravoúhlým presbyteriem a konvexně prohnutým západním průčelím, nad nímž je hranolová věž. Presbyterium je přepaženo, sakristie je patrová. Loď je klenuta pěti poli valené klenby do pásů, presbyterium valené s lunetami, sakristie je plochostropá, v jejím druhém patře je klenba s hřebínkovými žebry (polovina 16. století) Po levé straně presbytáře je zachován drobný gotický sanktuář.
Hlavní oltář rokokový je z roku 1760, opravován roku 1781-82 sochaři A. Cyriákem (Czyliákem) z Vamberka a M. Mielnickým z Vamberka. Sochy byly přeřezány r. 1878 P. Musilem. Původní obraz z hlavního oltáře se nedochoval, v roce 1878 byl vyměněn za obraz sv. Kateřiny od J. Umlaufa z Kyšperka. Z této malířské dílny pocházejí i další obrazy v kostele. Rokoková kazatelna z roku 1760 byla upravována v roce 1870 J. Langerem z Ústí nad Orlicí. Kamenná křtitelnice je barokní z poloviny 18. století. Zevně jsou k severní stěně kostela přizděny náhrobní kameny – figurální náhrobník p. Adama Bukovského z Hustířan je z konce 16. století a tři nápisové náhrobníky pocházejí z druhé poloviny 18. století.
