Svátosti a svátostiny

Křesťanské svátosti a obřady (svátostiny) doprovází člověka při všech zásadních okamžicích jeho života. Dotýkají se tak chvíle narození, uvedení do dospělosti, aspektů viny a odpuštění, chvíle slavení hostiny, ale i nemoci, utrpení a smrti. Svátosti doprovází člověka také při životních krocích, jako je např. trvalé spojení života s druhým člověkem nebo kněžské svěcení.

Svátosti

Svátost je křesťanský obřad, který prostřednictvím viditelného symbolu zprostředkuje neviditelnou Boží milost, které ustanovil Ježíš Kristus. Pojem se v češtině objevil pod vlivem latinského pojmu sacramentum (posvátná věc, posvátný úkon). Viditelné znamení, skrze které k člověku přichází neviditelný Bůh.

Svátosti ke službě společenství

Svátost kněžství.
Svátost manželství.

Svátostiny

Svátostiny jsou posvátná znamení připomínající určitým způsobem – svátosti. Na přímluvu církve se jimi naznačují a získávají účinky, hlavně duchovní (CIC 1166). Díky svatostinam jsou věřící disponováni přijímat hlavní účinek svátostí a veškeré okolnosti jejich života jsou posvěcovány tak, že téměř každé správné použití hmotných věcí může směřovat k posvěcení člověka a k Boží chvále (SC 60-61). Správcem svátostin je duchovní, který je vybaven potřebnou mocí. Ke svátostinam patří svěcení osob nebo věcí, svěcení chrámu, exorcismus a věcné nebo pomoci se dožadující posvěcení. Přitom věcným posvěcením se nějaká věc zasvěcuje bohoslužebným účelům s použitím posvátných olejů (chrám, oltář), nebo bez nich (oratoř, kaple, hřbitov), naproti tomu prosebným posvěcením se vyžaduje přízeň a ochrana Boží pro osoby, místa, předměty, zvířata atd., aniž by se tyto osoby nebo věci stávaly svatými.

Denní modlitba církve (breviář)
Pohřeb
Žehnání 
Základní modlitby